ŠIMON MAREK

 Okolí přehrady se , jak již bylo několikrát řečeno, vyznačuje velkou škálou možností trávení volného času, ať už mluvíme o koupání, bruslení, piknicích, procházkách, rybaření, plážových sportech, či obyčejné relaxaci, jakou je posezení u vody s přáteli.

Dalším významným bodem je takřka pohádková scenérie vodního toku v kombinaci s vzrostlou vegetací okolo, a její přirozené komunikačně výhodné umístění v blízkosti centra města.

/////restaurační zařízení + sociálky; pěší pohyb; vstupní část/rekreační zóna

S využitím zejména posledních dvou bodů zamýšlím vystavět celou svou koncepci na otázce:

,,Za čím se člověk rád vrací?“

Nejde ani tak o nějakou konkrétní věc, jako spíš o prožitek, o moment, kdy si člověk řekne: ,,teď a tady se cítím příjemně.“, které však za normálních okolností vzniká zcela spontánně, mnohdy na nepředvídatelných místech za nepředvídatelných okolností. Pokud se pokusíme podobný pocit reálně vyvolat, je potřeba všechno okolo mnohem víc konkretizovat a pokusit se zpětně všechny smyslové jevy nalepit na materiální statky, které vytvoříme.

Takže to, za čím se člověk rád vrací jsou kombinace vjemů, které příjemným způsobem ovlivňují naše smysly.

(Kombinace jsou silnější, protože se logicky hnusná hospoda s dobrým jídlem, ani krásná restaurace s příšerným jídlem nevyrovná krásné restauraci s dobrým jídlem.)

1. Zrak a sluch dokáže pokrýt přírodní scenérie, která na přehradě existuje a není potřeba ji jakkoliv měnit. (zrak – výhled na okolí, prostředí poblíž vodě, příroda; sluch – ruchy přírody jako přirozená venkovní zvuková kulisa)
2. Hmat se dá snadno uchlácholit dotykově příjemnými materiály, komfortem, či přímým kontaktem s vodou.
3. Čich + chuť

Na základě propojení všech smyslových vjemů je potřeba v okolí přehrady vytvořit prvek, sloužící jako archetyp objektu, do nějž se člověk rád vrací. Čímž se dostáváme k jádru koncepce, jejímž výstupem by mohla být například polévkárna. V zásadě jde o to vytvořit něco konkrétního až naivního a polévkárna mi jako nástroj pro demostraci bohatě poslouží.

Kiosek, nebo malá restaurace/hospůdka, jejíž hlavní specializací je výroba vlastních polévek, přes klasiky po zvláštní exotické polévky, krémy, či sezónní chlazené polévky. Podobný výrobek by totiž dokázal pokrýt naplnění dvou zbývajících smyslů a místo by se tak mohlo stát tím, kam se člověk rád vrací, právě kvůlí vší své specifičnosti. Ve zkratce jde o to, vyvolat větu: ,,Jdem na přehradu na polívku.“

Nechápejte mě špatně, v zásadě nejde o polévku, ta je v tuhle chvíli jenom symbol, koneckonců může tam stát například domácí zmrzlinárna, či stánek s pirohy.

Takže jen obecně popisuji na velmi konkrétním příkladu, má to ale svůj důvod.

Co se týče umístění, přemýšlel jsem o komunikačně jednodušším místě blíž k pláži, nejsem si jist přímým kontaktem s vodou, resp. jak moc nad vodní hladinu můžeme jít

+ umístění objektu do svahu a jeho vyklonění nad cestou.