neděle 28. února 2016

Letní semestr zadání

4. zadání ÚKRYT PŘED ŽIVLEM
V prvním semestru jsme se věnovali materiálu, tvaru, konstrukci a pohybu. Druhý semestr bude o volnosti. Architektura počala jako úkryt člověka před nepřízní okolního světa, aby zvýšila jeho pohodlí. Každý bude navrhovat úkryt pouze před jedním živlem, aby se mohl plně soustředit na jeho síly. Způsoby vyjádření jsou neomezené. Práce začne přednesem básně o živlu a vybráním konkrétního živlu z připravené nabídky.

5. zadání STAVBA PRO VEŘEJNOST VE STŘEDU MĚSTA
Je vymezen obdélník ve středu Liberce, jenž obsahuje hlavní náměstí, Pražskou a Moskevskou ulici konče ul. Revoluční, a vše mezi tím co město nabízí. Na společném modelu v m 1:100 vytvoříte maketu města.
Úkolem je navrhnout do vymezené části města veřejně přístupnou stavbu, jenž bude mít svůj program, bude reagovat na zvolené místo a bude sloužit k užitku občanům, aby se těšili ze svého města. Kromě vnitřků budov je k využití všechen okolní prostor. Vážnost samého centra je výzvou k reakci.

6. zadání EXPOZICE VE VEŽI
Oživování skomírajícího industriálního dědictví se stává běžnou součástí dnešní mladé generace. Spolek „AvantgArt, z.s.“ si za tímto účelem pronajal zauhlovací a vodárenskou věž továrny na koberce ve Vratislavicích n. N. od slavného Leopolda Bauera. Cílem spolku není primárně vytvářet kulturu, ale nenechat objekt podlehnout zkáze trhu. Ryze technický účel stavby nabízí architektonicky silné prostory, ve kterých budeme týmově instalovat expozici ze zbylých předmětů z provozu fabriky. Práce skončí vernisáží výstavy.
Ruská pohádka "Zviřatka pod houbou"
Autor: Vladimir Sutějev















pátek 26. února 2016

OHEŇ A LED
(Robert Frost)

Někteří lidé tvrdí, že svět zajde ohněm
druzí, že ho zničí led.
To co znám z vášně, přinutilo mě
k ohni se přiklánět.
Však jestli se ohněm svět nezmrzačí,
znám natolik i nenávist,
abych si byl docela jist,
že led by to sved, 
že na to stačí.

BETONOVÝ MOST









čtvrtek 25. února 2016








VODA ~ WATER


Zrodit se z pěny,
                
 stříbřitá   i n s p i r a c e,
co přišla jen náhodou.

 Snad vlna, co tříští se o útes,
 či zpěv, cos neunes.

 Oblohy dotkla se,
ve vášni s polibkem,

c h v ě l a   
s e.


                 - Wendy Anne Frömmel

ŽIVLY / báseň

Hudba

Já hudbou častokrát jak mořem jímán jsem. 
Ke své hvězdě matné 
pod stropem temných mlh či čirým etherem 
odeplouvám chvatně. 

S plnými plícemi jak plachty vzdutými, 
pevně vzpřímen stoje, 
já zlézám kopce vln, které noc halí mi 
svou tmou pod závoje. 

A cítím v sobě plát žár vášní plachetnic, 
když kol orkán duní, 
a dobré vanutí a vzteklá bouře hřmíc 
houpají mě tůní. 

- Žel, někdy obráží svou klidnou hladinou 
beznaději mou!

- Charles Baudelaire 

Kamenná hračka - kostky





Betonový most








Báseň - živly (voda)

Potok v horském údolí

Spatřil už někdo jeho tajemství, hloubku,
   jas a vznešenost?
Proud chladné vody je po celý rok ledový,
měsíc na podzimním nebi nad roklemi
   za hvězdných nocí
bez ustání sleduje proudící vodu a padá dolů
   do ní.


pondělí 22. února 2016

Papírové sáně










Píseň o slunci, zemi, vodách a tajemství ohně

K východu obrácena okna osamělého
praskala, řeřavá, blížícím se požárem dne;
na bledých tvářích vzňala se nádhera krve
a stoupáním k výši opilé srdce pělo svou píseň
o slunci a zemi, vodách a tajemství ohně.

Slunce! Smrtelné utkvělým zrakům! Ohnivý prameni žízně!
Nehnuté a v illusi přicházející. Nehnuté a v illusi odcházející!
Metající a ztravující stíny! Pohrávající s nocí!
Mlčenlivé!
Zda vzpomínáš na onen výkřik nesený věky,
když prvně pohnul se život, zmámen tvou září,
a ztrnulý v extasi úžasu na kolenou z nocí se zapotácel?
Když tíží úsměvu tvého procitly větry země a duší
a tisíce etherných křídel, zajatých v záři tvých světel,
když bilo v tvé mřížení, zvonící strunami harfy neviditelné?
A tichem zvrácených lesů, staletími očekávání,
když prvně letěla bolestná píseň, toužící vysvobození,
a láskou a žízní tvé dějiny pěla,
zářící Vězniteli,
Uvězněný!

Země! Bloudící věky!
Spoutaná suggescí věčného zraku, jenž za dne uzavřen září
se otvírá v nocích a v zelených hloubkách fosforeskuje
a ztrnulý v neznámém pohnutí zasrší najednou tisíci jisker
a každé tvé hnutí provází v tanci tvém prostorem světů!
Lodi, zakletá v jediném kruhu, plavíš se věky,
a hodiny, záhadní lodníci mlčenliví,
střežící tvé cizince nesčíslné,
s paluby toužebně do dálek se dívající,
zrádně dumající o osvobození,
věky a věky, v jediném kruhu plavíš se věky,
však vlny, jež házíš, v tisíci kruzích se vlní až k břehům
Nového času.

Vody! Zrcadla výší, kde staletí hasly obrazy hvězd!
Zrádné, jež v tisících polibcích jste líbaly život
a zajetí země pokryly krásou a v poledních slunce
byly jste lázní a vínem a tisíckrát zdvižené žárem
znova a znova se vracely k útěše země!
Z růží a fial a rosy jste utkaly vonný šat jiter
a lákaly k sobě zraky – a blesky!
Básník, jenž bloudí po vašich březích,
v závrati vašich žíznivých hlubin,
z vašeho ticha se opíjí bolestnou vzpomínkou věků,
kdy dech Nejvyššího se nad námi vznášel,
a vaše bouře je mu odrazem tvůrčího gesta,
jež letělo od pólu k pólu,
osudné zdvižení ruky Rozsévající.
Neboť ve vašich hlubinách staletí dřímaly obrazy budoucích palem,
ledové vegetace větrů na oknech zajatého,
a dřív, nežli na zemi ve vašich vlnách šuměly lesy, zvonila jara,
jahody volaly krátkou svou sladkost a vůni šepotem květů,
marné polibky bytostí vřely, slzy hořely světlem
a zaštkaly poslední křeče nenarozených.

Tajemství ohně! Osvobozující!
Zářící symbole Všudypřítomného!
Hrdé dechnutí síly! Objetí změněné v světlo!
Pnoucí se k výši!
Illuse barev sesutá v jediný požár!
Jazyky zářící nad hlavami svatých!
Zahrady plamenů, ukryté v hlubinách věcí,
kvetoucí slávou přechodů z viditelného v neviditelné!
Hle, duše silných bloudí v alejích vašich svou láskou
a jako milostná píseň zvoní jim šepot uznání vašich,
plameny, přátelé nového větru!
Vítězní ve vás zapalují své pochodně pro soumraky příštího času,
a bolest tisíců tam bloudí a láme vaše krvavé, chvící se květy,
a nahýma rukama vytrhává ze žhavé koruny jejich listí jak z růží,
a hází je změněné v světlo a vůni
na cestu duší.

BŘEZINA, Otokar. Básnické spisy. Vyd. v Akcentu 1. Třebíč: Akcent, 2009. Čeští kandidáti Nobelovy ceny. ISBN 978-80-7268-617-9.

Báseň - Čtyři elementy

Báseň - Čtyři živly

Originál v SK: zde
Autor: Casion
Česká adaptace: Patrik Aulický

Vzduch je prvním živlem v kruhu,
nemá však pána ani sluhu.
Když vítr věje mi vlasy,
jasně vidím života krásy.
Jemný vítr tvář mají ovívá,
a vánek mi tiše zpívá.

Když na západ otočím se,
uvidím oheň rozhořet se.
Malé jiskřičky skáčou do nebe,
přitom pohledu jsem celý bez sebe.
Z jasného ohně sálá teplo,
on dává světu světlo.

Podívám se na modrý oceán,
ve vzduchu sůl poznávám.
Silné vlny narážejí do břehu,
a já chci se pustit do běhu.
Bublinky ve vodě se víří,
sluneční paprsky odráží.

Do zelené trávy s úsměvem lehnu si,
bez hluku co je na návsi.
Stromy se natáhnou aby mě objali,
květy štěstím jásat začali.
Čtvrtým elementem je země,
vždy vstřícná je ke mně.

Čtyři síly - jeden záměr mají,
tomu se plně odevzdají.
O svět lidí se starat chtějí,
přežít nám pomáhají.
Ovšem svou sílu všichni znají,
ovládat se jen tak nenechají.



Patrik Aulický

čtvrtek 11. února 2016

Cesta jako Brno : 18. - 19. března 2016


termín: 18. - 19. března 2016
celkové náklady: cca 1000,-


pátek 18. března 2016
zakoupení elektronické jízdenky MHD na 24 hodin (www.dpmb.cz)
cena 99,-

12:30 hodin - kavárna Spolek, Orlí 22
společná schůzka a oběd ve Spolku (www.spolek.net)

13:00 hodin - Divadlo na Orlí, Orlí 19
prohlídka s provozním ředitelem Janem Petrem a autorem stavby Milanem Rakem

15:00 hodin - prohlídka vily Stiassni, Hroznova 14
prohlídka s Petrem Svobodou
vstupné 50,-

15:45 hodin - Centrum obnovy památek architektury 20. století, Preslova 39
prohlídka s autorem stavby Milanem Rakem

16:30 hodin - Vila Tugendhat, Černopolní 45
vstup do zahrady

17:00-18:00 hodin - prohlídka Vily Tugendhat
vstupné 210,- (limit 15 účastníků)
ostatní prohlídka okolních staveb Josefa Kranze a Mojmíra Kyselky

19:00 hodin - premiéra opery Carmen v Janáčkově divadle, Rooseveltova 7
vstupné od 300,- (lístky si kupuje každý sám)

22:00 hodin - sochařská výzdoba Moravského náměstí
prohlídka s výkladem prof. Petra Hrůši

ubytování - hostel Eleven, Dominikánská 11
cena 320,- (osmilůžkový pokoj), 390,- (šestilůžkový pokoj)

- hostel Jacob, Jakubské náměstí 7, 350,- (jedenáctilůžkový pokoj)
- hostel Fléda, Štefánikova 24, 200,- (průchozí sdílená ložnice), 350,- (klasická ložnice)

sobota 19. března 2016

10:00 hodin - Jurkovičova vila, Jana Nečase 2
prohlídka s autorem rekonstrukce Petrem Všetečkou
vstup zdarma

11:30 hodin - polyfunkční dům Tomáše Pilaře, Burianovo náměstí 1

12:00 hodin - polyfunkční dům Minská, Minská 85
prohlídka vlastního ateliéru Zdeňka Makovského

14:00 hodin - prohlídka ateliéru děkana FUA

16:00 hodin - stavby na přání, volný program

středa 10. února 2016

Ruprechtický dům

Ruprechtický reprezentativní dům se nachází na nároží Náměstí Míru a Hroznové ulice. Byl postaven v meziválečném období v duchu art deco. Jeho autorem je architekt Franz Radetzky, který také navrhl například Kuhnovu vilu a Simonovu vilu v Liberci.

Pro svou návštěvu tohoto domu jsem si vybrala příjemný prosincový den. Cesta na místo byla velmi pohodlná. Na Šaldově náměstí, na kterém se nachází také byt, ve kterém bydlím, jsem nastoupila do autobusu s číslem 25. Za necelých deset minut autobus dorazil na zastávku Ruprechtice náměstí. Jelikož dům tomuto místu dominuje, zaujal mě jako první. Jeho okolí jakoby utlačovalo tuto stavbu, která sama, je dost výrazná. Dům a jeho a prostředí, ve kterém se nachází, jakoby se spolu bilo.

Budova má celkem tři podlaží, která jsou členěna falešným dojmem, a přijde mi, že k sobě nepasují. Přízemí domu je dnes využíváno jako restaurace, která je zdobena mnoha bizarními dřevořezbami a vitrážemi s pijáckou tématikou. Interiér na mě působil velice těžce a kýčovitě, celkově se mi výzdoba nelíbila.

První patro mě zaujalo kvůli svým, podle mě až příliš velikým čtvercovým oknům. Druhé a třetí patro je fasádou členěno jako jedno. Mám dojem jako by vystupovalo do popředí a utvrzuje mě v tom ještě výrazné arkýřové okno na rohu domu, které znovu, jakoby patřilo k jinému. Okna jsou na rozdíl od prvního patra poloviční a ve dvou řadách.

Celé dominanci tohoto domu velice přispívá červená fasáda s bílým členěním a mnoha dekorem, který ještě podporuje celkovou ráznost. Bílé linie, které vytváří falešný dojem členění podlaží, mi nevadí. Vyskytuje se zde ale dekorace zpodobnění listů, které znovu nepasuje. Myslím si, že tímto umístěním zaniká jeho funkce dekoru.

Cesta nazpátek pro mě byla komplikovaná. Ačkoli náměstí není velké, nenašla jsem druhou stranu autobusové zastávky. Vydala jsem se tedy pěšky. Nálada se mi k mému překvapení procházkou zlepšila.