Zobrazují se příspěvky se štítkemElizabeth Brázdilová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemElizabeth Brázdilová. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 15. června 2014

Powerhouse Kjørbo


Architektura je prostředí budované okolo nás a zcela ovlivňuje náš životní prostor. Stavby mají na naše okolí značný vliv, který není zrovna krátkodobý. A na tento vliv jsem se zaměřila. Tvorba totiž ve vztahu k architektuře není jen o samotném procesu tvorby stavby, ale také o přetváření prostředí samotnou stavbou. A ze široké škály dopadů bych ráda vypíchla energetický a ekologický. Jelikož to nejsou nejen otázky dneška, ale právě budoucnosti. Životní prostředí je pro nás ten nejdůležitější prostor ze všech a architektura, která nám pomáhá tvořit místo pro naše životy, by z něj neměla ubírat.

Právě proto mě nadchnul Powerhouse Kjørbo. Jedná se o přestavbu komplexu kancelářských budov z osmdesátých let. Ale hlavně je to první energeticky pozitivní budova svého druhu na světě! Nachází se nedaleko Osla a za návrhem stojí studio Snøhett. Projekt byl zaměřen na celkový energetický dopad, který nezahrnuje nejen provozní potřeby, ale také energii vloženou do výroby materiálu, stavby a likvidace. Během plánované životnosti 60 let Kjørbo generuje dostatek energie na pokrytí všech potřeb jeho životního cyklu. Dokonce ani Net Zero Energy Living Building Challenge není tak daleko, aby se započítávaly energie potřebné na výstavbu. A nejen to. Podle propočtů by se měla stavba dostat ze červených čísel do plusu. Není už pouze pasivní ale pozitivní.

Střecha je pokryta solárním fotovoltaickým systémem, který vyprodukuje 200.000 kWh za rok, což oproti předpokládané spotřebě 100.000 kWh za rok na provoz (vytápění, chlazení, osvětlení, větrání) je značný náskok. Tento přebytek může být vrácen do sítě pro využití nedalekého města. Kjørbo nejen že nebude zatěžovat prostředí, ale dokonce může pomoci při řešení energetických problémů, které se s časem budou jistě prohlubovat. Už dnes tvoří budovy 40% z celkové dnešní spotřeby energie a okolo roku 2050 se předpokládá nárůst oproti dnešní situaci o více než sto procent.

Dále je v objektu využita geotermální energie k vytápění. Nová těsnící okna s vnější i vnitřní protisluneční ochranou pomůže udržet tepelnou pohodu a přirozené denní osvětlení. Moderní podoba interiéru podporuje také lepší vnitřní prostředí a zahrnuje točitá schodiště, která fungují jako větrací šachty.




Pozornost byla také věnována volbě materiálu a tím co možná nejnižší uhlíkové stopě.

Ekologie se stává čím dál tím palčivějším problémem a i architektura by se měla podílet na jeho řešení. Projekt Powerhouse Kjørbo nám ukazuje jisté možnosti a nazírání na věc. Měli bychom se starat o množství vtělené energie do našich budov a jak dlouho potrvá ji splatit. Měli bychom být schopni odůvodnit své rozhodnutí o materiálu a uhlíkové stopě jeho výroby. A že lze dosluhující budovy přetvořit v něco velmi přínosného.

Myslím, že právě za několik let a třeba i třicet, bude koncept Powerhouse Kjørbo více než fungující. Okouzlilo mě, že bude přínosem po celou dobu pro životní prostředí a ne jeho dlužníkem. Tím bude podporou nejen pro přilehlé okolí. Stavba Kjørbo je snad mezi prvními z mnoha energeticky pozitivně a celkově ekologicky smýšlejících projektů. Je to vlaštovka, jejíž let nás snad přesvědčí o jejích kvalitách.

čtvrtek 27. března 2014

reference








L. F. Wright - Fallingwater

______________________________________________________________________________



Líbí se mi lehkost, která je textilu vlastní.
Thomas Saraceno


Zabalit, jen nevím co, a upozornit na něco, co už není - Textilana.
Chisto


Kengo Kuma - Italy
_______________________________________________________________________________


Kengo Kuma - Lotus house

středa 18. prosince 2013

Maria Beatriz Blanco







Veřejné toalety v areálu Pražského hradu 
Atelier L, 2007




Karol Zurawski











čtvrtek 14. listopadu 2013

Louis Henri Sullivan


Hrob se nachází na hřbitově v Chicagu, kde jsou pohřbeni taktéž architekti Ludwig Mies van der Rohr, Louis Sullivan, John Root, William Holabird, Howard Van Doren Shaw, William LeBaron Jenney, George Elmslie, and Bruce Goff. Na tomto hřbitově se také nachází krásná hrobka od Sullivan pro Carri Eliza Getty.


 http://www.waymarking.com/waymarks/WM316Z_Louis_Henri_Sullivan


Daniel Burnham

vlastní hrob, taktéž hřbitov v Chicagu, u jezera Graceland

 http://www.gracelandcemetery.org/pages/architects.html

















úterý 5. listopadu 2013

Elizabeth Brázdilová


vývoj kliky

moje očekávání - linie, jemnost a zároveň plnost v ruce, příjemný dotek

dále jsem si položila otázky - Jak chytám kliku? Kde se zapírám?



dále jsem si položila otázky - Jak chytám kliku? Kde se zapírám?

=>


hledání poměrů

=>






pátek 11. října 2013

Elizabeth Brázdlivá


I.

Klika, kterou máme doma, je praktická, příjemně se používá. Je vyrobená z leštěné oceli. Příliš na sebe nestrhává pozornost.



II.

Referenční kliky - většinu jsem vybrala kvůli tvaru nebo zajímavému prvku, dále jsem se převážně držela jednodušších tvarů




WEST inx
materiál: hliník

Na klice se mi líbí, propojení kliky a kování v jeden celek a záhyb pro lepší uchopení.














Enrico Cassina
materiál: pochromovaná mosaz

Zajímavě horizontální řešení rozšíření (uprostřed) pro příjemnější držení a rovnější plocha, do které se dá zapřít.
















Colombo design
materiál: matný chrom







Art Lebedev Studio
materiál: pochromovaný kov

Tato klika mi pomohla uvědomit si, na co všechno má vliv délka - je potřeba, aby se ruka na kliku pohodlně vešla, ale také čím delší páka, tím méně síly je potřeba vynaložit






Designer Doorware
materiál: mosaz

Líbí se mi čistý a až téměř nevýrazný vzhled.














Mandelli

Líbí se mi jednotlivé plochy a čistý vzhled, ale bála bych se, že budou hrany tlačit.














Mercer & sons
materiál: ocel





Linnea Home
materiál: ocel

Lesverreries de Bréhat

Tato klika sice zcela vybočuje od ostatních v mých referencích, avšak umístila jsem ji zde, jelikož mě zcela okouzlil její éterický vzhled.





III.

Přemýšlela jsem, co je pro mě u kliky nejdůležitější a došla jsem k několika parametrům - měla by být pohodlná, estetická, funkční... Prostě padnout do ruky i do oka. A dále jsem pozorovala, jak chytám kliku a kde se zapírám. Princip klasické kliky, kdy vykonáváme rukou kruhový pohyb směrem dolů, považuji za velmi dobrý a tudíž bych se jej ráda držela. 

U mé kliky bych se ráda držela čistých linií a pohodlnosti.

Zkušební model a nejbližší postup je pro mě zatím o hledání tvaru.