Pavián (Papio)

Třída: savci

Řád: primáti

Čeleď: kočkodanovití

Podčeleď: kočkodani

Tribus: paviáni

Rod: pavián

Druhy paviánů

 V současné době existuje 5 druhů paviánů, kteří obývají různé 

části Afriky popř. Arabského poloostrova. Patří mezi ně pavián 

čakma, pavián guinejský, pavián pláštíkový, pavián anubi a 

pavián babuin. Dříve se mezi paviány řadil i mandril a dril.

Anatomie

Paviáni se vyznačují dlouhými špičáky, silnou protáhlou čelistí a výraznými nadočnicovými oblouky. Mají poměrně mohutný trup a krátký ocas. Velmi specifické jsou pro paviány červeně zbarvené, necitlivé útvary na hýždích. Vzrůst a hmotnost se liší 

podle druhu, ale většinou se váha pohybuje v rozmezí od 15 do 

50 kg a délka trupu 50 - 100 cm. Paviáni se ve volné přírodě do-

žívají 25 let a v péči člověka až 37 let.

Kde žijí, co jedí

Paviáni obývají savany, stepi, lesostepi a horské oblasti. Umí i

 šplhat po stromech, ale nejsou moc obratní a po zemi se 

pohybují mnohem rychleji. Jsou to všežravci, ale v jídelníčku 

převažuje rostlinná strava (trsy trávy, dozrávající obilí), hmyz, 

mušle, korýši, hlodavci nebo ptáci. Většinu dne věnuje pavián

 vyhledávání potravy, kterou uchopuje pomocí poměrně dlouhých

 palců.

Hierarchie tlupy

Paviáni žijí v tlupách s přísně danou hierarchií. Tlupy mají 50 - 150

 jedinců a zaujímají území 2 - 5 km². V čele stojí dominantní samec

 a vůdčí pozici si udržuje tyranskou kontrolou nad samicemi. 

V jednom harému může být až deset nepříbuzných samic.

 Nejschopnější samci přebírají roli dominantního samce i jeho harém. Čím vyšší má zvíře pozici v hierarchii, tím lepší má místo ke spánku, jídlu apod. Velmi rozvinuté je i dorozumívání mezi jedinci tlupě. Paviáni používají na 60 dorozumívacích zvuků - jedná se rychlé obličejové mimikry, kdy jedinec díky zrcadlovým napodobuje výraz jiného jedince. Podle zvuků jsou schopní kdo je na které úrovni společenského žebříčku v tlupě. Nejlépe  tímto způsobem schopni komunikovat samice s Dominantní samec je schopný jedním gestem (zvukem) utnout 

rvačku podřízených samců. U lidí se rychlé obličejové  s empatií.

Rozmnožování

Ve smíšených skupinách se může každý pavián pářit s jakoukoliv

 samicí. Pořadí při páření částečně závisí i na postavení v hierarchii.

 Někteří samci se záměrně přátelí se samicemi (probírání srsti,…), 

aby měli následně přednost při páření.Březost samice trvá 6 

měsíců a obvykle porodí jedno zcela osrstěné mládě o váze

cca 1 kg. Narození potomka je velká událost a mládě spolu 

a matkou zaujímá v tlupě výsadní postavení. Samci 

pohlavně dospívají mezi 6 až 8 rokem života a v této době i 

opouštějí tlupu, zatímco samice zůstávají.

Nepřítel

Hlavním nepřítelem paviána je člověk, hyena, levhart ale také 

sousední tlupy paviánů. V případě ohrožení se skupina paviánů postaví do bojové formace, kdy přední pozice zaujímají mladí samci, střed samice s mláďaty a silní samci včetně vůdce tlupy a zadní část útvaru tvoří dospělí samci vedení jedním či dvěma staršími. Při samotném střetu posupují silnější dopředu.

Ischial callosities

Snad nejvýraznějším znakem paviána je červený sedací hrbol v 

oblasti hýždí. Jedná se o ischial callosities, což znamená sedací

 mozol. Takto ztvrdlá kůže vzniká opakovaným třením 

ve stejných místech. Díky těmto mozolům, jsou paviáni schopni

 sedět dlouhé chvíle, i celou noc, vysoko v korunách stromů 

na velmi tenkých větvích, kde se schovávají před možných

 útokem predátorů. Někdy se může mozol zvětšit do velmi 

neatraktivní podoby.

Mytologie

Zmínky o paviánovi je možná najít i v egyptské mytologii.

Ve starém Egyptě byl Babi, bůh krutosti, zášti a temnot, 

zobrazován jako pavián pláštíkový, který byl proto považován 

za posvátné zvíře. Byl to služebník boha Thovta a známý též 

jako Posvátný pavián.

Paviáni v ČR

Pavián se v současné době pěstuje v zoologických zahradách

 v Brně (p. anubi), Dvorci (p. babuin) a Liberci (p. pláštíkový).

Analýza Machoňových oken

Další okna...

Do hry se dostává Ludwig

Anna Cisariková_REFERENCE

Snažila jsem se v rámci hledání referencí zjistit, jak pokračovala tvorba Ladislava Machoně. Od té doby co jako čerstvě vystudovaný architekt navrhl kolonii Domov s hrázděnými domky se časem přehoupl k funkcionalistické architektuře s pravidelnými a čistými fasádami bez přemíry dekoru. Další reference odkazují  k oknům, které na mne nějak působí svou atmosférou, nebo kolem kterých často procházím a ráda se na ně dívám.

Anna Cisariková_OKNO

OKNO DOMA

Moje okno v mém pokoji. Vlastně na něm není nic moc zvláštního, chtělo by asi trochu vypadat jako původní dřevěné, ale je plastové. Směřuje na východ. Ráno pouští do pokoje spoustu světla a jeho obrys se odráží na protější stěnu. V takovou chvíli mám vlastně dvě okna, pak se ale Slunce otočí a zase mám to jedno svoje - z jedné strany obložené truhlíky s květinami a ze strany druhé odloženým nepořádkem.

Z okna se mohu dívat do okolních zahrad nebo se snažit dohlédnout až na konec Prahy. Nebo prostě jen pozorovat celkem neměnný proud lidí/sousedů, kteří okolo každý den prochází.

OKNO PŮVODNÍ

            Na místě mého současného okna bylo dříve dřevěné, špaletové okno. Dům, ve kterém bydlím se nachází v kolonii Domov a za tím jak zdejší domy vypadají stojí architekt Ladislav Machoň. V roce 1922 se do této kolonie, s domy v jednotném stylu, začali stěhovat první státní a veřejní zaměstnanci, pro které byly domky určeny. Přesto, že již mnohé domy prošli, někdy více a někdy méně radikální rekonstrukcí, tak si zde člověk může připadat jako na vesnici uprostřed města.

Štítky

Dávejte vždy ke svému článku štítek. Najdete jej vpravo ve tvaru Jméno Příjmení. Stačí začít psát jméno nebo příjmení a automaticky naskočí selekce. Štítky máte již vytvořeny, tak nepište nový, ale pouze vyberte z nabídky.