Seznamte se. Sup bělohlavý je velký dravec. Na rozdíl od
většiny dravců má dlouhý krk, což mu umožňuje lépe dosáhnout dovnitř zdechlin,
jimiž se živí. Na krku a na hlavě má jen krátké prachové peří, na spodním konci
krku pak nápadný bílý péřový límec.
.jpg)
Sup je velký 95 – 110 cm, váží 6 – 11 kg, rozpětí křídel
dosahuje neuvěřitelných 240 – 280 cm. Je to majestátní plachtař, téměř
nepohybuje křídly a neznatelným kormidlováním stoupá do výše. Krouží ve výšce
až 6 km, jeho největší rekord výška je 11 km, kde se zapletl do motoru
dopravního letadla. Ze země startuje s rozběhem. Jeho nohy jsou relativně
slabé a tupé drápy pomáhají jen při chůzi, nikoli při shánění obživy. Za
potravou sup putuje až 60 km od svého hnízda, dokáže celé hodiny vyčkávat a
pátrat po své kořisti. K zemi se vrhá se složenými křídly, následován
dalšími supy. Sup se živí pouze masem a vnitřnostmi, mršinu dokonale obere, až
zbydou jen kosti. Díky tomu na mršině nevznikají zárodky nebezpečných chorob,
proto jsou supi nazýváni zdravotní policií. Sup je schopný spořádat i plesnivé
maso, a to díky speciálních bakteriích, které má v žaludku. Občas se při
hodování na mršině tak nacpe, že nedokáže vzlétnout…
Supi bělohlaví přenocují ve skupinkách po 30 – 40 jedincích
na skalních štítech nebo římsách, zřídka na stromech. Hnízdo opouští zrána,
jakmile se vzduch prohřeje natolik, aby se vytvořily stoupavé vzdušné proudy, kterých využívá k plachtění.
Dvě až tři hodiny po západu slunce se slétají zpět.
Samice snáší jedno vejce, při sezení po dobu asi 50 dní se
střídají oba partneři. Slepé a holé mládě krmí rodiče vyvrženými kousky
natráveného masa. Mláďata zůstávají v hnízdě asi 4 měsíce, ale i po
vylétnutí o ně rodiče ještě několik týdnů pečují. Nejvyšší věk supa v zajetí je
55 let.
Sup bělohlavý se vyskytuje v jižní Evropě, střední
Asii, Arábii a Africe.
