Letní dům Sereine v
Loiré - ateliér Septembre - project manager Lina Lagerstrӧm
tým projektu: Memia Belkaid , Sami Aloulou,
Dounia Hamdouch, Emilia Jansson
Přestavba starého
hospodářského stavení na letní dům pro čtyřčlennou rodinu začala v loňském roce
a byla dokončena letos. Hlavní myšlenkou stavby bylo při přizpůsobování domu
novému účelu zachovat co nejvíce z původní struktury. Pouze drobné zásahy do
vnitřního vybavení a použití syrových materiálů umožnilo zachovat původní
vzhled budovy i přístavby. Veškeré vnitřní vybavení bylo vyrobeno na míru
místními truhláři.
Dům je rozdělen do
tří různých části - jedné společné s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, dětská
část s ložnicí a hernou a část rodičů s ložnicí a koupelnou. Společná část
propojuje obě zbývající části. Otevření prvního a druhého podlaží ve společné
části vytváří zvýšený strop v jídelně a spojuje vizuálně obě části.
Do původní podoby domu
zasahují přidaná okna velkorysých proporcí, která jsou umístěna tak, aby
rámovala nejhezčí výhledy do okolní krajiny. V přízemí je také několik
prosklených dveří do zahrady.
Tolik k tomu co
můžete vidět na fotkách a přečíst si na webu. A teď co si o tom myslím já.
Líbí se mi, že projekt se nebrání využití původní konstrukce, která se sice
může zdát z hlediska vývoje technologií zastaralá, ale na místě kde stojí, je
její použití tradiční a proto jistě ideální co se týče tepelných a vlhkostních
vlastností. Navíc stavba stojí bez nutnosti větších oprav už dlouhou dobu. (Tyto
vlastnosti konstrukce navrch slibují nízké finanční nároky stavby na údržbu.)
Kromě principů
původní konstrukce se projekt vrací i k původním a místně tradičním materiálům
jako je kámen použitý jako zdivo i pro nové zdi, kov, střešní krytina nebo
dřevěné trámy. A pokud je na podlahu v přízemí použit netradiční materiál
(beton), pak alespoň barevností připomíná v této oblasti běžně dostupný (a
proto na stavbu používaný) kámen.
Spojením původní
konstrukce s novými prvky, jako jsou velká okna a prosklené dveře, vznikají
prostory otevřenější a vzdušnější než před rekonstrukcí, přesto toto spojení nepůsobí
násilně. Přitom nedochází k narušení tepelných, vlhkostních a statických kvalit
původní konstrukce. Toto citlivé propojení tradičního a nového je pro stavbu
podle mě velkým přínosem.
Veškeré vnitřní
vybavení je vyrobeno na míru místními truhláři, kováři a dalšími řemeslníky, což
činí dojem ze stavby sourodým a upřímnějším. Navíc jsou důležité součásti
vybavení (stejně jako celé stavba) nadčasově jednoduché a interiér (nejen) díky
tomu působí čistě. Tomu odporují jen některé dekorační předměty v interiéru,
které jsou podle mě zbytečné, působí pomíjivě a (pokud má majitel potřebu
doplňovat interiér dekoracemi) zabírají místo předmětům, které by pro rodinu
měly osobní význam.
Líbí
se mi, že se dům nesnaží být něčím jiným, než čím je. I po zásahu zůstává
prostým a syrovým venkovským stavením. Jediné co tenhle fakt narušuje je topení
v podlaze, které by podle mě bylo možné nahradit použitím dřeva jako podlahové
krytiny, jako tomu je v některých místnostech v prvním poschodí.
Dispozice
domu není řešena nijak neobvykle - společné prostory propojují dvě soukromé
části na různých úrovních. Líbí se mi, že společná část je rozdělena na část
přízemní, kde se rodina setkává, jí, mluví spolu a na část v patře, kde má
rodina možnost trávit čas dohromady, ale přesto v klidu a tichu (v této části
se nachází i knihovna).
Nadčasovost
této stavby podle mě spočívá ve skromnosti projektu, která se projevuje citlivým
spojením starého a nového, a v čistotě prostoru, jehož podobu si rodina může
dotvořit sama tím, že ho zabydlí. Navíc se jedná o letní dům, takže je vhodné,
že interiér může podle momentálního rozpoložení rodiny vypadat každý rok trochu
jinak, i když jeho atmosféra zůstane nezměněná. Dispoziční řešení může podle mě
fungovat i za více než čtvrt století, protože odráží v čase neměnné potřeby
člověka (soukromí, potřebu komunikace s rodinou, dostatek světla,...). Exteriér
stavby zapadá do kontextu okolních budov a je pro danou oblast typický, takže si
myslím, že lidé nebudou mít potřebu vzhled těchto staveb výrazně měnit.
