Dobrý den, posílám slíbené reference.
Ve své práci bych rád navázal na historii přírodních plováren, které nebyly jen místem ke koupání,
ale i  společenskými a kulturními centry. Jejich součástí bývaly restaurace, kuželny či taneční parket.
V zimních měsících byly s oblibou vyhledávány bruslaři kterým nabízely zázemí, takže jejich využití bylo celoroční.
V Praze se těšila velké oblibě Občanská plovárna na nábřeží E.Beneše.

Budova Občanské plovárny byla navržená architektem Josefem Krannerem v roce 1840. Plovárna sloužila svému účelu až do padesátých let dvacátého století.

Další stavbou tohoto typu je Žlutá plovárna na Malé Skále v Českém ráji. Plovárna vyrostla ve třicátých letech minulého století a byla oblíbeným turistickým cílem. Její úpadek počal společně se začátkem druhé světové války, v roce 1998 však byla obnovena místními nadšenci a opět slouží svému původnímu účelu.

 Žlutá plovárna na Malé Skále.


S postupným znečišťováním řek se upouštělo od budování přírodních  plováren. Ty byly nahrazeny městskými koupališti.

Některá města na svých řekách budují jakési plovoucí bazény, které využívají- za pomoci speciálních technologií - upravenou říční vodu.

 
Koncept plovoucí plovárny na Vltavě, voda uvnitř prstence je filtrována, vzniká  jakýsi bazén
s čistou říční vodou.