pátek 12. dubna 2013

Dobrý den, posílám slíbené reference.
Ve své práci bych rád navázal na historii přírodních plováren, které nebyly jen místem ke koupání,
ale i  společenskými a kulturními centry. Jejich součástí bývaly restaurace, kuželny či taneční parket.
V zimních měsících byly s oblibou vyhledávány bruslaři kterým nabízely zázemí, takže jejich využití bylo celoroční.
V Praze se těšila velké oblibě Občanská plovárna na nábřeží E.Beneše.

Budova Občanské plovárny byla navržená architektem Josefem Krannerem v roce 1840. Plovárna sloužila svému účelu až do padesátých let dvacátého století.

Další stavbou tohoto typu je Žlutá plovárna na Malé Skále v Českém ráji. Plovárna vyrostla ve třicátých letech minulého století a byla oblíbeným turistickým cílem. Její úpadek počal společně se začátkem druhé světové války, v roce 1998 však byla obnovena místními nadšenci a opět slouží svému původnímu účelu.

 Žlutá plovárna na Malé Skále.


S postupným znečišťováním řek se upouštělo od budování přírodních  plováren. Ty byly nahrazeny městskými koupališti.

Některá města na svých řekách budují jakési plovoucí bazény, které využívají- za pomoci speciálních technologií - upravenou říční vodu.
 
Koncept plovoucí plovárny na Vltavě, voda uvnitř prstence je filtrována, vzniká  jakýsi bazén
s čistou říční vodou.












2 komentáře:

  1. Pokuste se dohledat i dřevěnou plovárnu, která stála před sto lety na Harcovské přehradě. Umístění hist. objektů na břehu je dobré. Vkládání do vody je dnešní trend (zbytečně na sebe přitahuje pozornost), ale pokusil bych se o navázání na historii na pracoval na zelené louce.
    Těším se na Vaše vlastní návrhy.

    OdpovědětVymazat
  2. Na dohledání historických plováren doporučuji staré pohledy, které vyšly v mnoha knihách, 2 máme v naší knihovně, ostatní jsou v Krajské.

    OdpovědětVymazat