Výměnník Važecká

Výmenník Važecká

Vybral jsem si tuto stavbu z důvodu, který sám pořádně ani nedokážu popsat a

proto je pro mě tato budova tak zajímavá. Pokusím se tedy o přiblížení a zdůvodnění

mého výběru. Stavba mě zaujala hned co jsem ji poprvé spatřil. Je umístěna na sídlišti

Važecká v Košicích přímo mezi masou panelových domů. Sám sem dříve na podobném

sídlišti bydlel a proto vím jak taková stavba může být inspirující pro obyvatele v její blízkosti a kolik energie vám dokáže předat, samotný pohled se pak stává jakousi rituální záležitostí, jenž vás naplní energií třeba při pouhé cestě do práce nebo na nákup.

Za tento výtvor je zodpovědné slovenské architektonické studio Atrium, podle mého

názoru se studio dokázalo trefit do nálady obyvatel a za jejich podpory tedy vytvořily

kulturní centrum pro pro tuto oblast.

Proč to zde zmiňuji, stavbu samotnou totiž dělají lidé a její uživatelé, to my jsme

zodpovědní za pocit, jenž nám je z budovy předáván. U mnohých novostaveb není cítit

přítomnost ničeho jiného nežli hrubé stavby bez jakéhokoliv ducha.

Můžeme tvrdit že stavba postupem času tohoto ducha dostane a vytvoří si vlastní tvář,

s tímto názorem nesouhlasím, myslím si že takovéto stavby rychle zestárnou a skončí v

šedi a monotonnosti ostatních nevýrazných staveb.

Z Vímněníku Važecká ale už po příchodu člověk může cítit nadšení a odhodlání

obyvatel sídliště dotáhnout tento projekt k vyjímečnému a neobvyklému výsledku.

Tyto pocity tak dotvářejí celkovou hodnotu stavby, která by bez nich nemusela být tím čím

dnes je a jak ji dokážeme vnímat a rozpoznávat od jiných staveb.

Na stavbě je výborná její schopnost se přispůsobit jakemukolik programu.

Pěti podlažní budova se spoustou svetlíků a průhledů se dá rozdělit pomocí látkových

opon a tak můžem vytvořit prostory pro tanec společenské

akce nebo improvizovaný kino sál, či naopak malí sál pro skupinová sezení atd..

Tato schopnost flexibility budovi je také podpořena zájmem občanů, jejich uživatelů a také

města samotného, které neváhá sem pozvat nejznámější umělce slovenska, všemožných

ketegorii. Vše zde probíhá bez problémů, projekt byl uzpůsoben tak aby vyhověl všem požadavkům a dokázal reagovat na jakákoliv přání návštěvníků. O tom že stavba je pro každého otevřena značí také fakt že je možné si pronajmout jakýkoliv prostor v budově, i to bylo jedním z požadavků zadavatelů.K budově patří i malý plácek přední, který se využívá například jako stage pro hudebníky a nebo jako zázemí pro horolezce využívajícím stěnu, přistavěnou na severní části objektu. Samotná stěna pro mě není nijak zvlášť zajímavá a mám pocit že tak trochu kazý celkový dojem čistoty objektu ale nadruhou stranu se snaží vyhovět všem požadavkům zadavatele a projektanti se tak snáží využít každičký koutek, místečko navíc. Další důkaz jak, proč a pro koho je stavba vystavěna, i samotný koncept počítá s dlouhodobou funkčností hodnotou, a proto jsem rád že kní je přidána i hodnota estetická.

Dle mého názoru, zde tedy vznikla stavba se zajímavím a jednoduchým záměrem

skloubit učel s estetickou hodnotou a vnést do monotoního sídliště život.

Vímeník bude za 25 let stále stavbou, která má co říct a to nejen díky formální, velmi

povedené stránce ale také a to především, nepřehlídnutelné duchovní stránce jenž

předává hrdě svou energii všem co se do ní zatoulají nebo jdou jen tak kolem.

Jan Koníček