Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV)

 

Vrchlabí

 Autor: PETR HÁJEK ARCHITEKTI

 

 

Nová vzdělávací instituce ve Vrchlabí zřízená a provozována Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Za jejím vznikem stál záměr KRNAPu významně rozšířit vlastní vzdělávací aktivity směrem k veřejnosti.

            K objasnění konceptu a externích vazeb stavby si nejdříve musíme představit město Vrchlabí. Severočeské město, nazýváno Vstupní bránou Krkonoš, nemá své těžiště tradičně ve svém náměstí, ale většina kulturních aktivit je směřována do zámeckého parku. V parku se nachází administrativní budova Správy KRNAP. Proto bylo centrum situováno v těsné blízkosti Správy a zároveň naproti zámku, nedaleko od hlavních dominant Vrchlabí.

            Autoři projektu řešili vnější vztahy centra, které musely respektovat přítomnost zámku a zámeckého parku. První úvahy tak vedly k objektu, který by byl křížencem mezi parkem a domem, jakýsi hybrid. Objekt, téměř neviditelný z parku, nenarušujíc tak lokalitu v těsné blízkosti a intimitu místa. Postupem času, ale autoři povrch domu transformovali tak, aby se vztahoval nejen k parku, ale aby prezentoval návštěvníkům a vůbec všem lidem procházejících parkem celé pohoří Krkonoš. Jednotlivé sklony a úhly lomenicové střechy mají svůj přírodní protějšek. Na střeše se tak nachází kovové hřebeny, údolí a základní hlavní rysy pohoří, rozdělujíc na severní straně Českou republiku a Polsko.   

            Tedy objekt sám slouží jako „učební pomůcka“, co víc můžeme chtít od stavby, zaměřené především na vzdělávání. Budova svým tvarem, může vyprovokovat diskusi o geometrii pohoří a silách, které v minulosti tyto hory utvářely. Druhým vzdělávacím komponentem samotné stavby, je zelená střecha, díky níž je možno vysázet zde typické druhy rostlin.

            Na stávající správní budovu se napojuje přes mezeru: udržuje od ní symbolický i fyzický odstup řezem prosklené fasády, zatímco do parku střešní rovina pozvolna klesá a několika zlomy střechy se spojuje s terénem parku. I tyto hrany však poukazují na to, že stavba není pouhým pokračováním parku, ani „doplněním“ jeho chybějící části. Je to nová hmota, která své střešní horské louky, hřebeny a údolí nadnáší nad okolní terén. Právě tak, jako to kdysi v minulosti provedlo Krkonošské pohoří s okolní krajinou. To je ta opravdová metafora stavby a krajiny. Není to samotná stavba, která by v některých lokalitách mohla být spíše solitérem, je to celková vazba zámeckého parku a Krkonošského centra environmentálního vzdělávání.

          V exteriéru je střecha navržena jako „horská louka“. V interiéru je strop zhotoven z pohledového betonu, který symbolizuje skálu.  Jako klenba z umělého kamene, která nám z vnitřní části přibližuje geomorfologii horských struktur nejen na pohled, nýbrž téměř na dotek. Skořepiny, kterými lze procházet, kde zlomová místa jednotlivých částí stropů - označených popisem konkrétních pohoří - vytváří zážitkovou architekturu.

            KCEV by se mělo stát místem dialogu nad ekologickou problematikou, mělo by sloužit k pořádání veřejných přednášek, mezinárodních konferencí a zároveň by mělo být místem pro vzdělávání a výchovu dětí a mládeže, která tak získá hlubší povědomí a respekt k přírodním hodnotám. Pro tyto účely budova obsahuje přednáškový sál, laboratoř, knihovnu, učebnu, výstavní prostory, technické a provozní zázemí, sklady.

            Nejzářivějším prostorem centra je přednáškový sál, díky širokoúhlým plátnům má parametry menšího kinosálu. Dalším nadčasovým komponentem sálu je např. tlumočnická kabina pro překlad do několika jazyků. Integrovaná vzduchotechnika a osvětlení pro každé pracovní místo je samozřejmostí. Největším kladem celého objektu je jeho přizpůsobivost. Jedním otočením dveří, se prostor sálu propojí s výstavním prostorem, laboratoří i třídou.

            Přímý kontakt teoretické a praktické části výuky hraje při vzdělávání nepostradatelnou roli. Proto je laboratoř součástí prostoru učebny a knihovny. V učebně studenti tráví nejvíce času, mobilní nábytek slouží k universálnímu využití třídy. Zároveň je učebna vybavena taky kreslícími lavicemi. Učebna se může jednoduše proměnit v kreslírnu, multimediální dílnu nebo čítárnu. Součástí učebny je knihovna, navržena jako volně přístupný sklad.

            Tak jako celá stavba je i garáž navržena jako hybridní prostor, schopný ohýbat svoje základní funkce podle požadavků vyšší moci. Garážový prostor je spojený s ostatními, v přilehlém skladu je uložen mobilní nábytek, který pár přesuny vytvoří z garáže, další výstavní prostor.

            Věcí, kterou autor řešil, bylo propojení přilehlé budovy KRNAP s nově vzniklou budovou KCEV. V exteriéru je docíleno, díky prosklené fasádě odstupu, až pocitů respektu, který polyfunkční centrum má před starším bratrem. V podzemí je však uložen spojovací krček, který má jiné cíle. Umožňuje v případě potřeby flexibilně rozšířit KCEV o další společenské a skladové prostory.

Díky tomu se mohou tyto prostory doplňovat a spolupracovat, zkrátka díky kompatibilitě spojovacích prostředků a vhodně situačně umístněných částí, lze celek přizpůsobit na míru.