Northern Lights Cathedral – Alta

Schmidt Hammer Lassen architects

Nacházíme se v druhém nejsevernějším městě v Norsku přibližně 500 kilometrů za severním polárním kruhem, v místě, kde teplota téměř nikdy nepřekročí 10°C, uprostřed krásné divoké zimní krajiny, kde obloha je po většinu roku jasná, což dělá z Alty jedno z nejvyhledávanějších míst pro pozorování polární záře.

V minulém roce (2013) zde byla korunní princeznou Norska Mette-Mari slavnostně otevřena nová stavba – Katedrála Polární záře - a ihned se stala ikonou celé severní oblasti.

Norsko oplývá nádhernou přírodou a čím se člověk dostává severněji, tím je krajina opuštěnější, tišší, klidnější, ale zároveň reliéfně velice dynamická. A z tohoto důvodu se domnívám, že je zde ještě více důležitější souznění architektury s okolím. Stavba by měla zapadnout svým řešením nejen do okolní zástavby, ale i do celého krajinného celku. To by mohl být pak jeden z předpokladů dlouhé trvanlivosti stavby. Ze samotné katedrály vyzařuje jakési napětí díky dynamickému tvaru, ale zároveň vyrovnanost a klid, který navozuje povrch kostela. Fasáda je zhotovena ze stříbrných titanových plátů, díky kterým stavba, i přes svůj točitý vzhled, s okolní studenou krajinou splývá. Odráží nejen mráz, sníh a chlad, ale i jeden z nejkrásnějších přírodních úkazů – polární záři. Tvoří tak symbiózu s okolní přírodou a jednotný harmonický celek platný nejen dnes, ale v budoucnu.

Nabízí se tu otázka, co může kostel v dnešní době nabídnout nového? Katedrála v Altě neplní jen funkci duchovní a náboženskou, proto objekt zdaleka nenavštěvují pouze věřící, přestože jich je v oblasti velmi mnoho. Budova navíc obsahuje kanceláře, administrativní prostory, výukové místnosti, výstavní sály, kavárnu a faru. Samotná hlavní kostelní síň, která se nachází v srdci stavby a pojme přes 350 lidí, není určena výhradně k bohoslužbám. Odehrávají se tu nejrůznější kulturní akce a koncerty. Je to místo, kde se lidé setkávají.

Duchovní funkce katedrály je ovšem také podstatná a její význam dále poroste. V Altě totiž v současné době žije velmi mladé obyvatelstvo, z čehož vyplývá vysoká porodnost, která stále stoupá. Potřeba svateb, křtů i posledního rozloučení je a bude v této oblasti stále důležitá stejně jako tradiční křesťanská výchova dětí. Na rozdíl od většiny běžných kostelů, které jsou otevřené třeba jen v neděli, je katedrála v Altě přístupná každý den.  Ačkoli se to možná nezdá, tak kostel a víra zde slouží jako velice významná morální podpora hlavně v době, kdy tu slunce svítí jen několik hodin denně a pak v čase dlouhé několikatýdenní polární noci, kdy mnohonásobně narůstají depresivní nálady a počty sebevražd.

Stavba by měla být dlouhotrvající i z hlediska konstrukčního a materiálového. Jednotícím prvkem celého exteriéru je fasáda z titanu, který je vysoce odolný vůči klimatickým jevům, antikorozní a navíc lehký. Celý objekt díky tomu působí jako socha, což bylo také jedno z přání města, jakožto zadavatele. Hlavní nosná konstrukce včetně interiéru je zhotovena z pohledového surového betonu. Dřevěné podlahy a podhledy pak dotváří celkovou atmosféru vnitřní části.  

Ale nejsou to jen použité materiály a konstrukce z betonu, které jistě přetrvají několik desetiletí. Mě osobně nejvíce zaujala katedrála z hlediska své role v této chladné severské oblasti a věřím, že to není pouze otázka dneška. Lidé zde mohou nacházet duchovní oporu a kulturní vyžití. Budova má společenské i sociální poslání. Líbí se mi její šetrné zasazení a souznění s krajinou, což je také příznivé pro budoucnost objektu. Navíc je to podle mě jeden z pozitivních příkladů toho, jak může příroda a okolí ještě více podtrhovat a zvýrazňovat architekturu.