Berliner Lofts - Immolog Architekten

 Popravdě jsem o autorech stavby, kterou jsem si vybrala, nikdy předtím neslyšela. Ateliér Immolog Architekten funguje teprve od roku 2006. Jejich tým, který se skládá z deseti lidí, se věnuje stavebním projektům, studiím, reklamě a městskému plánování. Neskočila jsem tedy po budově kvůli známému jménu ale z jiných důvodů.  Za prvé to byla moje láska k Berlínu, která způsobila, že jsem si jejich tvorbu začala trochu více prohlížet a dohledávat.  Na Berlíně samotném mě jejich baví parky, zelená a klidová útočiště, pěší zóny, cyklistické trasy a dříve neoblíbené čtvrti, které dnes stále více rostou na popularitě (jako jsou Friedrichain, Neukölln nebo Kreuzberg, kde se právě byty nacházejí.) Za druhé mi přišlo fajn, zkusit najít nějaké dobré bydlení přímo v centru.  Kvalitní a hustá obytná zástavba v jádru města nebo v jeho blízkém okolí sebou nese spoustu pozitiv. Můžeme tak předcházet silně rozrůstající se suburbanizaci a zabránit vzniku hluchých, opuštěných a nevyužitých prostor. A za třetí to byly fotky interiérů, co mě zaujaly – nejvíc pak betonových schodů, balkónků a společných venkovních teras a dvorků, které majitelé loftů sdílejí.

Dům se snaží spojit různorodé kvality a požadavky dnešní doby na bydlení. Poklid předměstského života a výhody bydlení v centru města (jako jsou pracovní a obchodní příležitosti, služby, školky, školy) Pracuje se zde uvážlivě s uspořádáním veřejných, poloveřejných a soukromých prostor. Celý bytový blok je sestaven z několika základních struktur. Můj byt – má soukromá zóna, kde jsem sám, nikým nerušen. Společné balkony, kde mohu trávit čas s ostatními nájemníky, navazovat nové vztahy, zvát si návštěvy, slavit společně narozeniny nebo něco pěstovat. A nakonec napojení domu na okolní zástavbu, parkování, připojení ke komunikaci a veřejnému prostoru.

Prostředí domu, tak jak ho vnímám já, mi přijde srozumitelné, jasně členěné a přitom plné zajímavých prostorů a zákoutí. Líbí se mi výběr materiálů – čisté bílé stěny interiéru, teplé dřevěné podlahy v protikladu s elegantními stěnami z pohledového betonu a drobné tmavé dlaždičky do koupelen. Vnější fasáda je pokryta z části plechem. Ten by časem mohl rozhodně dostávat zajímavá zbarvení vlivem počasí. Prostory jsou velkorysé, vzdušné, prosvětlené.  S příchodem do jiné místnosti se vám díky výškovým rozdílům mění i rozhled a vnímání celého okolního prostoru. Za zmínku rozhodně stojí i velké množství světlíků, kterými jsou byty vybaveny. Mění se i výškové úrovně stropů, některé místnosti mají pak skvělé intimnější atmosféry.

Nejsem si jistá, zda by takovýto systém společného bydlení fungoval i u nás. Většina lidí zde ještě není připravena trávit čas intenzivně pospolu. Nevím, zda a kdy budou. Může za to mimo jiné minulý režim. Panelová sídliště byla stavěna s ideou potlačení individuality. Tisíce lidí se sestěhovaly bez jakýchkoliv předchozích vazeb. Sídliště byly jedna velká noclehárna, kam se lidé vraceli po celém dni stráveném v práci a maximálně mezi sebou prohodili pár slov u vchodu. Každý víkend pak utíkali na chaty a chalupy, aby našli venku to, co jim doma chybělo.Dobří architekti, kteří dnes pracují s obnovením zástavby v centru města, se snaží vymýšlet různé typologie bytů, aby předešli předchozí jednotvárnosti panelových sídlišť a vytvořili tak jakýsi genius loci, který jim schází. Velkým tématem je právě pojem sousedství.  Lidé, kterým je nabídnuto dostatečné množství dobrých společných prostor, cítí sounáležitost jak s místem, tak i s lidmi, se kterými ho sdílí. Zvětšují se balkóny a terasy, propojují se chodby, kuchyňky. Mění se tak sociální vazby, zvyšuje se kontakt s veřejným prostorem, ale i dohled nad ním.