Shirokane house, navržen dvojicí architektů Kiyotoshi Mori a
Natsuko Kawamura z atelieru MDS, se
nachází v Tokiu. Konkrétně stojí ve čtvrti Minato-ku, která je typickým
příkladem části plně urbanizovaného města. Téměř plně zastavěná a stísněná
oblast určitě nepřispívá ke klidnému životu, ale celkové řešení domu se alespoň
snaží tento fakt trochu vyvrátit.
Stavba se nachází na pozemku, který má celkovou rozlohu 65
metrů čtverečních, a který je ze všech stran obklopen zástavbou. Samotný dům je
pak třípodlažní a má výměru necelých 102 metrů čtverečních. Působí monolitně, izolovaně,
samostatně, tiše.
Navzdory malé rozloze pozemku a naskytovaným podmínkám si
klient přál prostorný, světlý a vzdušný dům. Touha po soukromí na takovém místě
nabízí snad jediné řešení – navržením oken v nejvrchnější části a
následným uspořádáním vnitřních dispozic lze vynechat okna vyhlížející do ulic
(v tomto případě z větší části do zástavby). Nejenom kvůli dosažení soukromí,
ale i kvůli temnosti způsobené hustým zastavěním, je tento přístup ideální. Světlo
se dostává do budovy z nejvyššího patra a následně prostupuje celým domem.
Otázkou zůstává, zda-li je takový prostor člověku příjemný – minimální kontakt
s okolím, osamocenost. Podle mě je to zde ku prospěchu věci. Bohatý
přístup světla je vyřešen zcela uspokojivě a stavba také zároveň splňuje požadavek
na izolaci klienta. Výhodou může být i neustále se měnící atmosféra a vzhled interiéru.
Jižní strana, která lícuje s ulicí, zůstává celá bez oken a
celkovým dojmem na mě působí hodně skulpturálně. Fasáda z pohledového betonu
se od spodu tvaruje/ohýbá/ustupuje a tvoří tak prostor pro parkování a ve
vyšším patře zase zvětšuje obytný prostor.
Dá se říci, že snad téměř jediným otvorem, kterým lze
přicházet do kontaktu s venkovním životem jsou vstupní dveře. Těmi se přes
chodbu a kolem otevřeného schodiště, které propojuje celý dům, dostaneme do
jídelny a dále do kuchyně. Tento prostor má zdvojnásobenou výšku stropu – právě
kvůli možnosti přístupu světla do interiéru. I samotné schodiště, které je
vyrobené z kovu působí lehkým dojmem, který podporuje prosvětlení prostorů
pod ním. Zde se nachází ložnice a koupelny. V nejvyšším patře (nad
kuchyní) je umístěn obývací pokoj, na který navazuje terasa. I ta si drží svou izolovanost
od okolí, charakterizující pro celý dům. Je obehnána poměrně vysokou plnou zdí,
ale stěny, ke kterým terasa přiléhá, jsou zcela prosklené, takže působí
otevřenějším dojmem. Dále zde nalezneme i studovnu. Žebřík připevněný ke stěně
pokračuje na střešní terasu, která je také poměrně důmyslně skryta.
Dům dle mého názoru celkem vtipně a nápaditě reaguje na
náročný pozemek. Ať už se jedná o jeho velikost, stísněnost nebo sousedy. Jelikož
je v dnešní době nejjednodušší žít na trvalo ve městech a přeplňovat tak i
jejich kapacitu, tak mi řešení podobných konceptů jako u tohoto domu připadá
smysluplné a do budoucna vhodné.
Žádné komentáře:
Okomentovat