Naučení se ponaučení

                Všechna města, která jsme navštívili, jsem měl možnost si projít už minulé léto. Druhý pohled však odhalí jednou tolik postřehů. Každé z těchto měst je jiné.

Moravskou, pro mne domácí metropoli, znám křížem krážem. Když jdu za nějakým místem

a nemusím myslet na běžné věci, můžu lépe vnímat každý roh domu, okno, branku z ulice nebo jiný detail. Tím vzniká nový dojem a odhalí to hlavní, v čem se tato města liší.

Ostrava má smůlu průmyslem, ale ne tak doslova. Právě průmyslová oblast zde zanechala artefakty, které máme štěstí dnes vůbec vidět. Za dob dřívějšího provozu, přes všechen prach, páru

a kouř nebylo vidět půl města. Prach je stále usazený všude, kde ho neodplaví déšť, ale vyrůstají z něj pozoruhodné nové dominanty.

To Plzeň měla štěstí, že její průmysl nebral tak velké oběti, ale je tam dodnes také znát. Zato nově oživené nábřeží s plovárnou nebo kašny v centru města opravdu stojí za to.

Jednoznačné poučení asi nemám, ale určitě je dobré nezanevřít na místa, která se zdají být ztracená.

Ve vile Tugendhat jsem byl poprvé. I přes to, že jsme na místo tradičně dorazili později, se nám načasování nemohlo povést lépe. Západ slunce nad městem rámovaný rámy Miesových neviditelných oken. Ještě zimní nízké a dlouhé paprsky dosáhly až na onu kamennou příčku

a rozžhnuly ji rudou barvou. A to je to, proč se zabývat architekturou, pro ten pocit člověka.

První ročník byl z mého pohledu skvělý. Jít na FUA byla dobrá volba. Tím, že téma práce bylo většinou na hranici architektury a umění, podařilo se mi snad odříznout kus stavařské striktnosti po střední škole.

A počítačové programy se nejlépe učí v procesu. Ti, kteří je vidí poprvé před sebou mají nevýhodu, ale zároveň jim to dává volnou ruku naučit se cokoliv a zvolit si originální rukopis a styl.

Prostor a čas. Prostoru a místa máme tolik, kolik potřebujeme a nikdo ho nemá tolik, jako my v hangáru. Časově si myslím, že jsou úlohy nastaveny dobře. Čas a vývoj, který projekt potřebuje,

se nedá ošálit. Nechat nápad uzrát a neudělat první zbrklej tvar, který člověka napadne.