SLON AFRICKÝ

CHARAKTERISTIKA:

Slon Africký je největším suchozemským zvířetem a samci dorůstají do výšky 4m, samice do 3,4m. Celková délka těla je u samců  až 9m, u samic do 8,5m. 

Je z řad chobotnatců, čeleď slonovití rod a druh Lexodonta africana - slon je pralesní formy a savanové. Objevili se zde před cca 50-ti milióny let, pravděpodobně pochází z Asie. Žilo zde asi 350 druhů chobotnatců do dnešních dnů se zde zachovaly pouze dva zástupci z čeledi slonovití - Slon Africký a Slon Indický. V přírodě se dožívají okolo 60-ti let. 

Největši charakteristika slonu je chobot, který je nejsložitější svalový orgán ve zvířecí říši. Má přes 100 000 různých svalových vláken. Vznikl přeměnou nosu. Indický slon má pouze jeden prstík na konci chobotu, narozdíl od Slona Afrického, který má 2.

Kly mu vyrůstají z horní čelisti, jsou to přeměněné řezáky, některé druhy je postrádají. Podle klů můžeme zjistit , zda je slon pravák a nebo levák, podle opotřebení. Největší kel měl 102 Kg a měřil 3,47m. Slonovina se získává z klů. Sloni mají dalších 24 zubů, pokud o ně přijde, uhyne hlady.

Nejslabším smyslem u slona je zrak, Má výborně vyvinutý čich a sluch, kterým vnímají infrazvuky, dorozumívají se tak na dálku. Kůže slona nemá srst a je šedohnědá. Srst má pouze na konci ocasu.

Slon se často válí v bahně, které je ochranou před komáry a klíšťaty a zároveň jim zjemňuje pokožku. Zároveň je výbornou termoregulací v parných dnech. Bahno tedy nahrazuje sloům chybějící mazové a potní žlázy.

Sloni jsou prstochodci, chodí po špičkách prstů, které jsou zarostlé ve svalech a kůži, takže vzniká plocha chodidla.

REŽIM DNE

Sloni shánějí potravu 16 hodin denně, zbytek prochrápou.

VÝSKYT

Sloni v současnosti žijí na jih od Sahary. Do 11.století však žili též u Středozemního moře. V současné době je populace slonu roztříštěna do několika izolovaných skupin. 

K životu potřebuje pouze dostatek potravy a vodu.

POPULACE

Za poslední desetiletí je pozorován značný úbytek slona. Původní populace čítala 5 až 10 miliónů jedinců. V roce 1992 bylo zaznamenáno již jen 600 tisíc jedinců. Po zákazu obchodu se slonovinou začínají početní stavy v jižní Africe opět růst. Populace slonu je stále ohrožena.

POTRAVA
Sloni se živí rostlinou potravou. V savanách žerou trávu, v období sucha se živí též různými částmi dřevin. Pomocí klů dokáží drtit kmeny stromů či vyhrabávat kořínky. Rád se živý různými plody a květy. Denní spotřeba potravy je u dospělých jedinců mezi 150 - 300 kilogramy. Složení potravy je závislé na ročním období. U savanového typu tvoří trávy v období dešťů 80% potravy. V období sucha podíl travin klesá na 40% a zbytek tvoří dřeviny.
Vody vypijí mezi 100 - 220 litry. Voda je pro život nezbytná a sloni dokáží pro ukojení žízně hloubit ve vyschlých korytech řek hluboké jámy - studny. 

Dospělí sloni si dokáží v hrtanu (hrtanové kapse) uchovat vodu, kterou si pak při teplotách nad 40°C nabírají chobotem a kropí si s ní uši, aby se ochladili. 
Důležitou složkou potravy jsou též minerální hlíny bohaté na soli.
Nezbytnou roli při trávení potravy hrají mikroorganismy, které kteří žijí v tenkém a slepém střevě. Vzhledem k tomu, že nepřežvykují, jejich trávení potravy není příliš efektivní (stráví pouze 44% zkonzumované potravy), proto se slon musí živit skoro po celý den a v enormním množství. Vyprodukuje 120 - 180Kg trusu a 40 - 60L moči za den. 

ROZMNOŽOVÁNÍ
Při páření se samec musí postavit na zadní nohy. Před vlastním aktem samec samici pronásleduje a jeli ochotna k páření, vzájemně se dotýkají choboty a těly. Vlastní akt páření trvá asi minutu.

Po 22 měsících březosti rodí samice zpravidla jediné slůně, které váží okolo 120 kg a je vysoké 1 metr. Porod probíhá v noci a je velmi rychlý. Mládě je hned od narození pohyblivé. Po porodu přicházejí k mláděti ostatní členové rodiny a chobotem ho očichávají. Slůně se živí mateřským mlékem z prstních žláz samice. Žlázy se před porodem nalijí mlékem a jsou umístěny mezi předními končetinami. Slůně mléko pije zprvu tlamou, protože chobotem se to naučí až za půl roku.Slůně zkonzumuje cca 8L mléka denně. Slůně přibere každý měsíc 9 až 20 kg. Samci rostou rychleji. Růst se pravděpodobně nezastaví až do smrti (To pravděpodobně vysvětluje rozdílnou váhu starých jedinců, která se liší až o dvě tuny). 

Samice se o mládě stará dva roky. 
Většina mláďat se zpravidla rodí v období dešťů. Jelikož v savaně je v tomto ročním období dostatek potravy. Sloní samci pohlavně dospívají ve věku 25 let. Samice dospívají ve věku 10 - 12 let. Interval mezi dvěma obdobími březosti samice je mezi 4 - 9 lety, vše záleží na dostupnosti potravy. Sloni dokáží za den bez problému překonat až 80km.

SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ
Sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných matriarchálních skupinách - rodinách, ve kterých nalezneme pouze samice a dospívající mláďata. 

Základ rodiny tvoří dominantní samice, často již neplodná, a její příbuzné (většinou dcery). Při ztrátě dominantní samice je stádo dezorientováno. Nejstarší slonice se však brzy ujme vedoucí role ve stádě. 

Typická rodina slonů má okolo 10 jedinců. Mohou se však v období hojnosti potravy seskupit do větších stád, která jsou však vždy příbuzenském vztahu - tzv. klanů. Pokud se různé rodiny slonů sloučí v klan. Jednotlivý sloni se radostně vítají (troubí, plácají ušima a dotýkají se choboty). V ojedinělých případech se mohou sloučit i jednotlivé klany a pak dosáhne stádo až 1000 kusů. 

Domovské území rodiny je velmi závislé na dostupnosti potravních zdrojů.

Dospívající samci skupinu opouštějí ve věku 12 let a na krátkou dobu vytváří mládenecké stáda o velikosti od 2 - 100 samců. Mládenecká stáda migrují po rozsáhlých územích. V období, kdy sloni pohlavně dospějí, opouštějí stádo a žijí "samotářsky", resp. ve skupině s jedním či více "kamarády", kteří jsou vždy nablízku. 

V době páření přicházejí samci na krátkou dobu do samičích stád a soupeří o možnost spáření se samicemi, zpravidla se svými "kamarády". Tyto střety však nejsou přímé, ale častěji slabší jedinec ustoupí silnějšímu. 
Velmi staří samci žijí po zbytek života na jednom místě.

PREDÁTOŘI
Slon v přírodě v podstatě nemá přirozených nepřátel. Pouze velmi mladí jedinci se mohou stát obětí Hyeny Skvrnité, nebo lva. Sloni se brání seskupením v těsnou skupinu, kterou vytvoří neproniknutelnou hradbu těl. Mláďata jsou při této formaci vždy uprostřed stáda. Pokud hrozí přímé nebezpečí, vůdčí slonice okamžitě zaútočí. Typickou hrozbou je roztažení uší a slyšitelné troubení.