| český název | Kachna divoká |
|---|---|
| latinský název | Anas platyrhynchos |
| hlavní znaky | Vodní pták, samice hnědá s modrým zrcátkem na křídle, samec kovově zelená hlava s náramkem na krku, modrozelená křídla, šedavé břicho |
| způsob života | Dočasné páry |
| rozšíření ČR | celá |
| rozšíření svět | Evropa, Asie, Severní Amerika a Afrika |
| potrava | Hmyz, rostliny, měkkýši, tvrdé pečivo |
| doba sezení na vejcích | 25 - 30 dní |
| počet mláďat | 7-11 |
| ochrana | není zvlášť legislativně chráněn |
Kachna divoká si pro svůj život vybírá stojaté a pomalu tekoucí vody, pokud možno prorostlé např. rákosem. Také ústí řek i mořská pobřeží. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit. Hnízda zakládá na zemi, většinou nedaleko od vody, vhodné místo vybírá kačer. Kachna divoká snáší 8-14 vajec, vylíhlá mláďata vodí samice. Kachna divoká létá velmi rychle, ve vzduchu může dosáhnout až 100 km/hod.
Nejhojněji je zastoupena v Rusku (asi 800 000 párů), Německu, Nizozemsku,Polsku i Finsku (zhruba 60 % evropské populace) a celkový počet kachen divokých v Evropě je odhadován na 5 - 8 milionů jedinců. V Severní Americe je počet odhadován na 17 - 18 milionů kusů.
Popis,hování, některé zvyky
Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samička není tak pestře zbarvena jako sameček (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji křídel, které odpovídá samčímu. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelonožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídel má kovovomodrobílý lemovaný pás. Takto pestře je však kačer zabravený jen v období rozmnožování. V létě jsou obě pohlaví zbarvena stejnoměrně hnědavě s tmavší osténkovitou kresbou. V letním období poskytuje nejlepší rozpoznávací znak zbarvení zobáku: samci ho mají tmavě žlutý a naproti tomu ho má samička hnědý, někdy až hnědočerný.
Kachny pelichají jednou do roka. Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, které je chrání před vlhkem a chladem. Svoje peří si mastí tukem, aby nepronikla peřím žádná voda. Mazová žláza produkuje tuk. Kachna ho vytlačí zobákem a roztírá po peří. Nehnízdící ptáci se v době pelichání letek shromažďují na společných „pelichaništích“. V této době jim vypadají najednou všechna pírka z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 dnů neschopni letu, přičemž kačeři pelichají počátkem června, kachny v době vodění mláďat.
Na vodě kachnu nadnáší vzduch. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují. Spolu s tukovým vakem pod kůží zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla.
Hlasové projevy
Kachny divoké bývají hluční ptáci. Samice vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“ (řada slabik z nichž je první nejhlasitější a nejdůraznější), samecpřidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované nebo i tiché, hvízdavé „sííb“.
Potrava
Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. Potrava je rostlinná i živočišná, většinou převládá složka rostlinné potravy (91 %), ale v létě a na podzimse zvyšuje dávka živočišné stravy. Mezi živočišnou potravu patří ryby, žáby, plazi,savci včetně myší a hrabošů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou potravou převažují vodní rostliny, různé druhy trav, ale také plody a semena včetně ovsa. V zimě kachny s oblibou sbírají žaludy, ozobávají brambory i řepu. Při pozření příliš velkého sousta (např. kaštanu) může kachna uhynout. Rozmnožování
V době hnízdění tvoří dočasné páry. Páření probíhá téměř vždy ve vodě. Předchází mu různé umělecké a plavecké kousky samečka. Svá hnízda ze stonků a listů si staví jak při zemi tak i na stromech či zdech. Po dostavbě ho ještě vystele prachem. Pokud samička odchází od hnízda s vejci, nikdy je nezapomene zakrýt.
Po 25-30dnech samička vysedí 8 - 16 mláďat, která vodí 50-60 dní. První den mláďata ztráví na hnízdě. Ty další už na vodě poblíž břehu. Samec se v době hnízdění od samice odpojí.
Vajíčka březňaček jsou poměrně velká, jednobarevná, bývá jich větší počet. Nekryté hnízdo je tedy samo o sobě značně nápadné a snadno nalezitelné pro predátory (např. vrány). Proto se samice pokouší na vejcích zůstávat do poslední chvíle i v případě rizika a zbarvením svého těla maskovat hnízdo v podrostu, čímž dosahuje vysokého kryptického efektu. V případě záměrného opuštění hnízda (hledání potravy) zahrnuje kachna vejce hnízdním materiálem a snaží se tak minimalizovat šanci na jejich odhalení predátorem.
Nepřítel
Hlavním nepřítelem kachny je liška, psík mývalovitý a moták pochop.
.jpeg)
Žádné komentáře:
Okomentovat