Při lezení
komínů se využívá tření mezi částmi těla a stěnami.
Technika lezení závisí na šířce komínu. Pokud je úzký, lezec
se opírá zády o jednu stěnu a nohama o druhou. Ruce se opírají
buď o stejnou stěnu jako nohy nebo, u širších komínů, na stěně
pod zády. V širokých komínech je nutné lézt rozporem, který
tvoří roztažené nohy a ruce.
Na našich
pískovcových skalách jsou komíny velmi časté. Právě jimi
vedli první volně lezené cesty. Dokonalé zvládnutí komínové
techniky spolu s velkým třením hrubého pískovce dávalo
prvovýstupcům takovou jistotu, že komíny zpravidla nejsou
zajištěné ani jedním kruhem. K přelezení takových výstupů je
tedy nutné dobře zvládnout techniku. Pro lezení komínů je nutné
vhodné oblečení, které jednak chrání tělo před odřením a
zároveň zvyšuje tření. V důsledku tření může dojít k
poničení oděvu a výstroje.
1.
Adršpašské skály
2. Yankee Doodle Canyon – Washington D.C.
3.
Rozporový komín – Kurtovy věže - Tisá
Žádné komentáře:
Okomentovat