Bytový dům Wolkerova, Sosnová
466-477, Jaromír Vacek 1964-69
Západní fasáda
Každy obyvatel v Liberci zná
tu nejpřekrásnějši, klidnou a nejzelenějši čtvrť - starý Harcov. Tady se
nachází úpatí Jizerských hor, kde se tají Lidové sady, zoologická zahrada,
Libercká vyšina, staré chaty, studentský koleje a samozřejmě jeden z největších
panelových domů v ČR, dům Wolkerova aneb mezi Lidma Wolkerák .
Je ho vidět z každé střeší budovy starého
Harcova. Její bílou krystalickou a kůlatou fasádu je vidět ze mnohých ulic v
této obci. Tuto vidětelnost mu dává unikátní poloha na prudkém svahu kopce a
lesa, který ovíje z dolů a nahoru, to dává pocit náhlého objevovaní. Například
když člověk jde po tichých ulicích, které vedou nahoru, a ty ulice ukrývají
mohutné stromy. Najedinou se za lesním kopcem objeví bílá a elegantní velká
linková loď, která vás zve , malými cestami přes malý háj k sobě na palubu.
Když se člověk těmi cestami prochází, objeví se před ním jakoby terase se
zelenou loukou před fasádou.
Tato budova má prudkou osnovu v podobě 1 terasy, a to je hned za loukou. První terasa se skládá z vnitřniho parkoviště a nějakých místnosti. Tato jedna terasa má výšku kolem čtyř mětrů je obložena dekorativní cishlou terakotové barvy. Střecha teto terasy je, dalo by se říct, takovým náměstím před domem.
Po vstupu na terasu vidíme vcelku velkou plochu odlážděnou světlou zámkovou dlažbou, která má z jedné strany metalické zábradlí a je ohraničená přísnou formou obdélníku z jedná strany a ze strany druhé bílou kulatou formou. Tato plocha slouží jako náměstí, kde se scházejí děti a obyvatelé domu, aby mohli mezi sebou " pokecat", to dosvědčuje častá přítomnost lavicčekna místě. Lavičky mají kamenný základ a drěvena sedadla. Hned za livačkami jsou květinové záhony, které jsou umístěny zprava od centrální osy náměstí. Květinové záhony v pǔdorysu jakoby dodržuji přísnu formu hranici terasy. Výška těchto záhonů je 400-450 od spodu. V záhonech je zajímavá a bohatá vegetace. Zábradlí je uděláno ze světle hnědého pískovce .
Zajimavé, že jestli se projít z jihu na sever podél fasády (a to je sklon kopce), tedy se objevují komfortní komunikace mezi terasami 1 a 2 .
Z pravý strany pozorujeme počátek, základ domu.Stěny přízemní patro jsou obložené z dekorativní cihly, která má barvu světlého písku.
Vše se dobře kombinuje se širokými skleněnými dvěrmi v temných rámech. U každého hlavního vchodu je lavice a vlastní květinový záhon. Dolní čast tohoto záhonu má kulaté světlo, které osvití prostor chodníku. Prostor chodníku je omezen čarou, která je obložena temnou dlažbou. Která opakuje obloukovou formu budovy.
Pokud zvedneme hlavu nahoru, uvidsíme kulatou bílou fasádu západní strany. Její elegantnost zvýražnuje devět bílých vodorovných čar, které jsou ohrazeny mezi patrami. Černé zábradlí doplňuje vodorovný výraz, který ohrazuje skleněnou lodžií s černou barvou rámu.
Některé lodžie mají dvoubarevné markýzy, což je také vhodně protože tato fasáda má dost insolace.
Co se tyče vertikální rozčlenění, to se nachází mezi každým bytem na lodžií. Jedná se i bílá vodorná prkna s malými mezerami, což nezasahuje příliš do fasádu a předává lehkosti vnímáni. Celková kombinace těchto materiálů dává pocit, že se budova jedná o budovu, která se nachází u moře, že jde o budovu luxusního hotelu. Jeho forma kouzelně působí na člověka, protože jestli se projdeme cestičkou podél fasády, je zde stále vidě jeden rozměr viditelné plochy, totiž kdybychom chodili tam a zpátky, otevíraly by se nám nové obzory a skrývaly ty staré. Je to optická illuze, která přidává tomuto domu kouzlo. Na východní stranu ze zapadni se venkovní částí můžeme dostat jen jedním malým průchodem. Tento průchod je těžké uvidět, schovává se z jižní strany, mezi budovou a velkým kamenným plotem. Pokud projdete tou cesto, hned za rohem se otevírá celá oblouková forma, kterou uplně není vidět v blízkosti na západní fasádě. Ten oblouk a les naproti němu působí klidnou atmosférou, útulností. Taky tady je silinice. Architekti dobře spočítali, že okna všech ložnic jsou směrem na tento les. Chci připomenout, že les je směrem do kopce. Tato dokonalá forma v půdorysu, pro tento kopec se jakoby ho objema. Když se podíváme do nebe v noci tento oblouk a les vyvoláva pocit, že hvězdy jsou velmi blízko, že na ně můžeme dosáhnout rukou. Touto sílnicí se mužůme zpátky do klidné obce, kde jsou tiché ulici a rodinné domy se zahradou, naš bytový dům se schová také nenápadně, jak se nám objevil.
Tato budova má prudkou osnovu v podobě 1 terasy, a to je hned za loukou. První terasa se skládá z vnitřniho parkoviště a nějakých místnosti. Tato jedna terasa má výšku kolem čtyř mětrů je obložena dekorativní cishlou terakotové barvy. Střecha teto terasy je, dalo by se říct, takovým náměstím před domem.
Po vstupu na terasu vidíme vcelku velkou plochu odlážděnou světlou zámkovou dlažbou, která má z jedné strany metalické zábradlí a je ohraničená přísnou formou obdélníku z jedná strany a ze strany druhé bílou kulatou formou. Tato plocha slouží jako náměstí, kde se scházejí děti a obyvatelé domu, aby mohli mezi sebou " pokecat", to dosvědčuje častá přítomnost lavicčekna místě. Lavičky mají kamenný základ a drěvena sedadla. Hned za livačkami jsou květinové záhony, které jsou umístěny zprava od centrální osy náměstí. Květinové záhony v pǔdorysu jakoby dodržuji přísnu formu hranici terasy. Výška těchto záhonů je 400-450 od spodu. V záhonech je zajímavá a bohatá vegetace. Zábradlí je uděláno ze světle hnědého pískovce .
Zajimavé, že jestli se projít z jihu na sever podél fasády (a to je sklon kopce), tedy se objevují komfortní komunikace mezi terasami 1 a 2 .
Z pravý strany pozorujeme počátek, základ domu.Stěny přízemní patro jsou obložené z dekorativní cihly, která má barvu světlého písku.
Vše se dobře kombinuje se širokými skleněnými dvěrmi v temných rámech. U každého hlavního vchodu je lavice a vlastní květinový záhon. Dolní čast tohoto záhonu má kulaté světlo, které osvití prostor chodníku. Prostor chodníku je omezen čarou, která je obložena temnou dlažbou. Která opakuje obloukovou formu budovy.
Pokud zvedneme hlavu nahoru, uvidsíme kulatou bílou fasádu západní strany. Její elegantnost zvýražnuje devět bílých vodorovných čar, které jsou ohrazeny mezi patrami. Černé zábradlí doplňuje vodorovný výraz, který ohrazuje skleněnou lodžií s černou barvou rámu.
Některé lodžie mají dvoubarevné markýzy, což je také vhodně protože tato fasáda má dost insolace.
Co se tyče vertikální rozčlenění, to se nachází mezi každým bytem na lodžií. Jedná se i bílá vodorná prkna s malými mezerami, což nezasahuje příliš do fasádu a předává lehkosti vnímáni. Celková kombinace těchto materiálů dává pocit, že se budova jedná o budovu, která se nachází u moře, že jde o budovu luxusního hotelu. Jeho forma kouzelně působí na člověka, protože jestli se projdeme cestičkou podél fasády, je zde stále vidě jeden rozměr viditelné plochy, totiž kdybychom chodili tam a zpátky, otevíraly by se nám nové obzory a skrývaly ty staré. Je to optická illuze, která přidává tomuto domu kouzlo. Na východní stranu ze zapadni se venkovní částí můžeme dostat jen jedním malým průchodem. Tento průchod je těžké uvidět, schovává se z jižní strany, mezi budovou a velkým kamenným plotem. Pokud projdete tou cesto, hned za rohem se otevírá celá oblouková forma, kterou uplně není vidět v blízkosti na západní fasádě. Ten oblouk a les naproti němu působí klidnou atmosférou, útulností. Taky tady je silinice. Architekti dobře spočítali, že okna všech ložnic jsou směrem na tento les. Chci připomenout, že les je směrem do kopce. Tato dokonalá forma v půdorysu, pro tento kopec se jakoby ho objema. Když se podíváme do nebe v noci tento oblouk a les vyvoláva pocit, že hvězdy jsou velmi blízko, že na ně můžeme dosáhnout rukou. Touto sílnicí se mužůme zpátky do klidné obce, kde jsou tiché ulici a rodinné domy se zahradou, naš bytový dům se schová také nenápadně, jak se nám objevil.
Žádné komentáře:
Okomentovat