čtvrtek 10. prosince 2015

Krematorium a urnový háj, Rudolf Bitzan

   Jdeme přímo z centra města do klidné ulice U krematoria. Jdeme do kopce, míjíme první náhrobky a postupně se nám v celé své kráse odhaluje monumentální budova krematoria. Jsme na vrcholu. Všude okolo panuje klidná, ale poněkud chladná a pochmurná nálada. Secesní budova krematoria krásně pasuje do prostředí, ale zároveň je svou mohutností a velikostí dominantní a strhává na sebe všechnu pozornost. Není člověk jdoucí kolem, aby neupřel svůj pohled právě na krematorium.

   Když přistoupíme blíže, zpozorujeme detaily, jako jsou sochy na vstupním schodišti nebo nápis „Čistý, jasný, prabožský ohni vezmi ve svou náruč zemdlené tělo“, který je umístěn nad portálem. Vstupujeme dovnitř budovy. Ve vnitřních prostorách se nachází řada uměleckých výtvorů, jako je malá kašna v chodbě nebo interiér obřadní síně, který je nazdobený všelijakými květinami, ale stále si drží svojí důstojnost a jednoduchost. I přes krásu exteriéru i interiéru budovy se cítím poněkud nepříjemně. Jiný pocit mi nedodávají ani lidé jdoucí kolem. 

   Vstupuji do areálu krematoria, do urnového háje. Když se rozhlédnu, je na první pohled vidět, jaké náhrobky jsou nové a opečovávané a o které už delší dobu nikdo ani nezavadil. Každý náhrobek "reprezentuje" rodinu zesnulého podle druhu kamene a také podle výzdoby. Na některých náhrobcích vidíme "kýčovité" umělé květy. Jiné náhrobky jsou naopak decentně ozdobeny a udržovány. Jdu dál urnovým hájem, až přicházím k okraji hřbitova. Zde se nachází schránky na urny, na kolumbárních zdech, které ohraničují hřbitov. Nejhorší pocit mám právě zde. V téměř každé stěně jsou totiž prázdná místa, kde se občas objevují i odpadky, hned vedle uren zesnulých lidí.


   Celkově na mě místo i budova působí hodně depresivním dojmem, ale je to způsobené hlavně funkcí budovy. Její celkové vzezření, by jistě působilo jinak, kdyby měla jiný účel. Otázka je, jestli by stále působila tak vznešeně a monumentálně?




Žádné komentáře:

Okomentovat