Návštěva budovy Ermeg
Prohlédnout si tuto budu jsem se vydal v pochmurný, chladný den. Vyhledal jsem si vhodné spoje tam i zpět a vydal se na cestu. Když jsem vystoupil z autobusu,nebyl jsem si jistý zda jsem dorazil na správné místo. Budovy které jsem vnímal kolem sebe, mně stále více naplňovali dojmem, že jsem zde špatně. Nějak jsem si nedokázal představit v tomto prostředí budovu, kterou jsem viděl na obrázcích. Po několika krocích jsem jí našel nebo aspoň její podobu. Zprvu mě přešel mráz po zádech, krásné oranžové dřevo z obrázků bylo téměř zcela zčernalé. Ačkoliv první dojem zničil veškeré mé představy o této budově, každá další chvíle ztrávená na tomto místě, mi ukázala nějakou další hodnotu tohoto místa. Když jsem vešel dovnitř, byla cítit velmi přátelská atmosféra. Pan majitel se se mnou posadil v krásně prosvětlené místnosti a sdělil mi pár zajímavostí ohledně výstavby této budovy.
Samotná budova na mně působila příjemným, přátelským dojmem, díky dostatku světla a velkým oknům jsem cítil volnost a vzdušnost. Propojení s vnějším prostředím působí velmi příjemně, člověk pociťuje svobodu pohybu a nepřipadá si jakoby byl v budově vězněn. Zvenčí potom působí budova velmi ladným spojením s přírodou. Nejspíše zejména díky obložení dřevem a dostatečnou zelení. Zprvu šokující pohled na zašlé dřevo, mi v tuto chvíli přijde spíše něčím přirozeným, co budovu propojuje s přírodou jako takovou. Ovšem stále se nemůžu zbavit nepříjemného pocitu, kdy přestože samotná budova na mně působí kladně, v celkovém kontextu prostředí mám takový nepříjemný pocit, že něco nesouhlasí. Nějak jsem nedokázal stále přijmout budovy, které se kolem nacházejí. Budovy z éry komunismu a plechové hangáry. Je to jako dívat se na obraz z 18. století na němž by se nacházel Ještěd. Jsem názoru, že by se našlo mnoho míst kde by tato budova nabyla majestátnosti.
Prohlédnout si tuto budu jsem se vydal v pochmurný, chladný den. Vyhledal jsem si vhodné spoje tam i zpět a vydal se na cestu. Když jsem vystoupil z autobusu,nebyl jsem si jistý zda jsem dorazil na správné místo. Budovy které jsem vnímal kolem sebe, mně stále více naplňovali dojmem, že jsem zde špatně. Nějak jsem si nedokázal představit v tomto prostředí budovu, kterou jsem viděl na obrázcích. Po několika krocích jsem jí našel nebo aspoň její podobu. Zprvu mě přešel mráz po zádech, krásné oranžové dřevo z obrázků bylo téměř zcela zčernalé. Ačkoliv první dojem zničil veškeré mé představy o této budově, každá další chvíle ztrávená na tomto místě, mi ukázala nějakou další hodnotu tohoto místa. Když jsem vešel dovnitř, byla cítit velmi přátelská atmosféra. Pan majitel se se mnou posadil v krásně prosvětlené místnosti a sdělil mi pár zajímavostí ohledně výstavby této budovy.
Samotná budova na mně působila příjemným, přátelským dojmem, díky dostatku světla a velkým oknům jsem cítil volnost a vzdušnost. Propojení s vnějším prostředím působí velmi příjemně, člověk pociťuje svobodu pohybu a nepřipadá si jakoby byl v budově vězněn. Zvenčí potom působí budova velmi ladným spojením s přírodou. Nejspíše zejména díky obložení dřevem a dostatečnou zelení. Zprvu šokující pohled na zašlé dřevo, mi v tuto chvíli přijde spíše něčím přirozeným, co budovu propojuje s přírodou jako takovou. Ovšem stále se nemůžu zbavit nepříjemného pocitu, kdy přestože samotná budova na mně působí kladně, v celkovém kontextu prostředí mám takový nepříjemný pocit, že něco nesouhlasí. Nějak jsem nedokázal stále přijmout budovy, které se kolem nacházejí. Budovy z éry komunismu a plechové hangáry. Je to jako dívat se na obraz z 18. století na němž by se nacházel Ještěd. Jsem názoru, že by se našlo mnoho míst kde by tato budova nabyla majestátnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat