Tobiáš Hrabec

Klika, od které chci začít se, navzdory zadání, nenachází doma, ale u příbuzných na Mělníku, nicméně mi utkvěla o to víc. Oproti ostatním klikám jsem schopen si jasně vybavit její vzhled, ale i hmatový pocit jejího stisku. Oba z těchto vjemů, především ale ten doteku, mám silně asociovány s Mělníkem, jejich domem a tím co je uvnitř. To je něco, co bych od kliky chtěl - aby nabízela možnost identity - asociace s místem a to nejen vizuální podobou ale i hmatem. (Jsou po celém domě, některé obaleny pletením z důvodu alergie na kov jednoho z obyvatel)

Ačkoliv je potřeba aby klika byla pohodlně použitelná, nerad bych pohodlí upřednostňoval - mám pocit, že přílišné přízbůsobení k tvaru ruky by přispělo k zapomenutelnosti. Stisk kliky je většinou otázka jedné až několika sekund. 

Hledal jsem kliky navržené architekty, ale téměř vždy se jednalo o reakci, detail nebo protiargument vztahující se ke stavbě. Zaujal mě ale Alvar Aalto - ten často na klikách uplatňuje kůži, ale jak bylo řečeno na konzultaci - možná (i) z důvodu mrazů. Už na první pohled jeho klika nabízí odlišný pocit ze stisku a tudíž potenciál pro asociaci s místem - identitu.

V nejbližších dnech bych se tedy chtěl rozhodnout v otázce materiálu - ta asi bude určující. Také značně ovlivní možnosti úpravy povrchu kliky - přemýšlel jsem nad různým zvrásněním nebo texturou.

V otázce samotné formy kliky bych se chtěl držet spíš jednodušího - subtilnějšího řešení tak, aby na sebe klika vizuálně nestrhávala pozornost. Zatím se mi líbila představa dvou procházejících kulatin. Velkou roli by samozřejmě hráli jednotlivé proporce a tvar kování.