Výchozí klika:
Klika, ze které vycházím, je klika na vstupních dveřích našeho domu. Vryla se mi do paměti tím, že je na dotek příjemná oblým tvarem i materiálem, který lehce chladí a zároveň se zdá na omak měkký. Vizuálně je nenápadná.
Model naší kliky odlitý z vosku a obalený Kerou, aby byl příjemnější na dotek.
Půdorys a nárys
Referenční kliky:
Klika od firmy Fusital, zaujala mě tím, že při pohledu na ni, mám chuť se jí dotknout.
Model Elegant, který se hojně používal hlavně v meziválečném období, ale dodnes je oblíbený. Příjemný do ruky.
Klika od Valli&Valli, mosaz, líbí se mi, že plocha, na kterou při stisknutí člověk tlačí dlaní, je široká.
Tuto kliku navrhl pro firmu Fusital Matteo Thun, je z mosazi a zaujala mě oblým tvarem, který je hodně podobný klice, ze které vycházím.
Tento model navrhl Sergio Asti pro firmu Olivari. Líbí se mi neobvyklé, hodně pozvolné zahnutí.
Autorem této kliky od značky Olivari je R. Dordoni. Klika je mosazná a zaujala mě ze stejného důvodu jako klika na předchozím obrázku.
Klika architekta Eriho Goshena mě zaujala kombinací ostrých a oblých tvarů.
Nakonec klika z dílny Marka a Veroniky Vodičkových, která, díky materiálu, určitě při dotyku evokuje pocit domova.
Vlastní návrh:
Já bych chtěla vytvořit kliku, která bude zanechávat vzpomínku na dotek. Měla by být oblá a působit pocit plné dlaně. Zároveň by měla obsahovat i rušivý element v podobě ostřejšího tvaru umístěného tak, aby ho bylo při stisku cítit, ale aby se nezarýval do ruky. Tvarem i materiálem chci vyvolávat pocit tepla a bezpečí domova. Zatím si nejsem jistá, jestli by klika měla zaujmout i vizuálně.
Také bych se chtěla zabývat praktickou stránkou kliky - neměla by na konci směřovat k zemi, aby se po ní nesmekala ruka, ze stejného důvodu by se ke konci neměla zužovat. Konec by neměl být zahnutý směrem ke dveřím, aby se za něj nezachytávaly části oblečení.
Momentálně hledám vhodné tvary tak, že modeluji plastelýnu. Tyto modely nejsou moc trvalé, stále je přetvářím. Ve středu dodám některé z nich vymodelované z Kery.
