pátek 10. května 2013

Stěny

Přidávám modely z předminulých konzultací, které ukazují možné varianty, co mě napadly v souvislosti s předsunutím naučné "chodby" před budovu nebo kolem ní. Snažila jsem se, především, aby byl příchozí návštěvník informacemi obklopen, dostávaly se k němu ze všech stran a až po příchodu do vnitřního, téměř prázdného prostoru by se mohl v klidu posadit a promyslet si je. "Chodba" měla příchozího z naučných stezek nasát a přivést jej do budovy.
Budova, která se nachází na modelu je rozdělena (podle výšky a funkce) na dvě části. Nižší, podlouhlejší část měla skrývat zázemí: umývárny a WC pro děti, místnost s kuchyňkou pro učitele (výška 2,5 m). Vyšší část pak byla sama odpočinková místnost. V ní by se nacházel krb, tabule a popřípadě koberce, polštáře k sezení. Jinak by byla prázdná. Sloužila by k utřídění nabytých informací, popřípadě dalším přednáškám, rozhovorům.. (výška 3 m).

Umístění budovy v krajině. (Vlevo svah, napravo vodní nádrž).
Rozměry byly zamýšleny na 5 x 15 m.

První verze chodby byla tvořena lany napnutými 
mezi kůly a rozšiřujícími se směrem k budově. 
Lana by sloužila jako hřiště pro děti a 
zároveň by mezi ně byly začleněny informace 
o okolní krajině, místě, přírodě...

Tabule rozmístěné před budovou by poskytovali
 procházejícímu klid na vstřebání informací. Zvenku by prostor 
nebyl nijak uzavřen a mezi deskami by vedla malá průchozí
 cestička. Pro děti by desky nabízely spoustu zákoutí a skrýší.
Zahrada vytvořená před budovou pomocí kůlů by v sobě 
měla zabudovány jak lavičky pro odpočinek, tak bedny 
s informačními předměty a informační tabule. Především 
by se ale jednalo o hřiště, kde by si děti mohly hrát a 
zároveň poznávat okolní krajinu.


Náčrtek hřiště s vybavením (lavice, bedny, prolézačky).
                                   
Poslední možnost je obklopit místnost poznávací chodbou
 s šuplíky (řez) a následně i arkádami, které by tvořily jakýsi 
meziprostor mezi vnějškem a vnitřkem. Do místností by se 
návštěvník dostával postupně po spirálovité trase, 
která by ho vedla od vchodu až ke středu budovy(půdorys).


Po poslední návštěvě místa jsem však situaci zcela přehodnotila. Síla okolní přírody a možnosti, které
nabízí, mě přivedly na myšlenku objekt zcela minimalizovat. Děti si vystačí v přírodě sami. Vodní plocha, potůček, stromy, trávník, rostliny jim poskytnou dostatek živých podnětů. Ostatní informace, jak praktické, tak teoretické se pak ve formě truhlíků s kytkami, bedýnek s nářadím, knih, informačních textů či pracovního náčiní přesunou na samotnou fasádu domečku. Dříve plánované zázemí jsem zcela zrušila a ponechala pouze umyvadla a jednu toaletu. Oboje zabudované ve fasádě a tím téměř neviditelné.
Kvality vnitřní místnosti by pak měly být zachovány. V zimě by měla poskytnout útulné a teplé prostředí, jako úkryt před zimou a sněhem. V létě by měla být otevřena do přírody a co nejvíce komunikovat s okolím.
Tvar osmiúhelníku, který, po mnohých úvahách,  nejlépe 
vyhovoval jak místu tak tvaru společenské místnosti.
Umožňuje otevíratelnost stěn v létě a zároveň působí příjemně
i jako uzavřený objekt. Informace by poskytovala celá fasáda,
která by obsahovala výsuvné šuplíky s rozličným obsahem.

Výklenek na toaletu a umyvadla, který by se do budovy
zakusoval na východní straně. Nakonec je však sociální 
zařízení zcela vsazeno do fasády.
Aby jsem mohla zachovat svůj původní záměr - co největší otevřenost objektu v létě a útulné, uzavřené prostředí v zimě, snažila jsem se vymyslet systém, který by tohle umožňoval. Nakonec mi jako nejvhodnější přišly otevíratelné stěny, které by se v létě jednoduše vyklopily a v zimě udělaly z místnosti, v podstatě, noru ohřívanou krbem a vybavenou koberci a polštáři, které by byly přes léto schované v šuplících. Jako nejvhodnější mi nakonec připadá tohle řešení:

Stěny objektu jsou široké 0,5 m z důvodu, že po překlopení dvou stěn na sebe se mi 1,6 m hluboký průchod zdál už moc brutální. Vsazení toalety je vyřešeno rozšířenou stěnou, které je viditelné pouze z interiéru. Do stěny je zároveň zasazen krb.
Po rozměření a hlubší úvaze bude pak rozdělení stěn následující: 2 stěny budou otočné a další tři budou obsahovat zásuvky (viz obrázek). U 4 z těchto 5ti stěn se pak šuplíky budou vyskytovat pouze zevnitř a ven se dostanou až po otočení. Pátá stěna bude mít šuplíky z obou stran a vnější tak budou otevíratelné i přes zimu. Ve zbývajících stěnách pak bude umístěna toaleta a krb (rozšířená), umyvadla a zimní vstup do budovy. Stěny se budou otevírat směrem k nádrži a do lesa (viz spodní obrázek).
Abych vyřešila slepá místa mezi otevíratelnými stěnami vytváří se v budově 6 nosných sloupů, které společně s 3 nosnými stěnami udrží konstrukci střechy a konstrukčně uvolní zbylé stěny.
Teď ještě rozvažuji finální podobu střechy a fasády, aby konečné řešení nevypadalo jako bunkr.

1 komentář:

  1. Eliško, ten záchod to fakt kazí!
    Vypadá to jako kdyby něco nevyšlo, jako přílepek atd. Buď to rozšiřte radikálně tak, aby celý osmiúhleník vypadal přirozeně a nebo udělejte kadibudku vedle venku.

    OdpovědětVymazat