Můj Liberec

Za svůj život jsem zažil hodně různých měst. Existuje takové přísloví: "Všude je dobře, ale doma je nejlíp". Myslím si, že většina lidí se s tím souhlasí. Otázka je jen v tom, čemu můžeme říkat Domov a co to ve skutečnosti je.

 
Tak se stalo, že poslední půl roku mým domovem je pěkné severní město Liberec. Dá se říkat o městě, kde člověk žije jenom půl roku, že to jeho domov? 

Domov - je to něco, kde si cítíš útulně, bezpečně a příjemně. Je to něco, kam se budeš vždy chtít vrátit. Něco, kde znáš každý strom, cestu, budovu, a máš s tím spojené nějaké vzpomínky. 

Bohužel, ne můžu říct o Liberci to samé. Ale i také ne můžu ne říct o tom, jak je to krásné město. 

Většina mých kamarádů si myslí, že nejlepší život je ve velkoměstě. Tam, kde se pořád něco děje, kde vždy někam pospícháš, miliony lidí, tisíce aut každodenně. A měl jsem na to stejný názor,protože většinu jsem žil právě tak a jiného života neznal. 

... Dokud jsem se nepřestěhoval do Liberce. Teď kolem sebe mám místo 10 paneláku - 1000 stromů. Místo dalších 100 km silnic - 10 km lesních cyklostezek. A k tomu ještě jsou všude hory... 

V tomto městě já cítím klid. Asi poprvé za dlouhou dobu, do školy nebo do supermarketu, nebo kamkoliv jinam můžu klidně chodit pěšky, ani ne čekat na bus nebo metro. A je v tom velký rozdíl, jak cítíš, zažíváš město: když stojíš v plném autobuse nebo když se procházíš v klidu chodnikém, vedle vodní nádrže, lesem... 

Liberec spojuje v sobě tu dokonalou přírodu, ale i zároveň není se tady nějak cítit odtrženě od civilizace. Je to prostě jiný způsob života. A jsem moc šťastný, že jsem ho poznal v takovém pěkném městě jako Liberec.