Typologie Intimního prostoru
Intimní prostor je prostředí, kde se člověk cítí bezpečně, příjemně a je zde limitován kontakt s nežádoucími osobami a vnějšími vlivy, člověk je zde v souladu sám se sebou.
Na intimitu má vliv více aspektů prostředí. Intimní prostor nemůže být příliš velký, aby ho bylo možné celý dostatečně naplnit sám sebou, aby žádné místo v tomto intimním prostoru nebylo “cizí”, nepříjemné.
Pro intimní prostor je důležité zasazení v kontextu. V mém pojetí se intimní prostor dělí do dvou kategorií uzavřený a otevřený, kde se kontext i samotné prostředí zásadně liší a to mění i typ intimity.
U uzavřeného intimního prostoru musí být hranice jasně stanovené, ale pouze dveře pro oddělení většinou nestačí, například u pokoje v rodinném domě, bych od intimního prostoru požadoval větší oddělení například chodbou, nebo více dveřmi. Tím pádem je místnost oddělená jednoznačněji narozdíl od běžných společných místností v domě. Takovým prostorem je například i jakýkoliv apartmán, hotelový pokoj či byt, kde je člověk oddělen od společných prostor.
Otevřený intimní prostor je případ kde se počítá s interakcí s dalšími lidmi, kteří s vámi sdílejí poloveřejný prostor, kde se nacházejí jednotlivé “buňky” intimity, to je například kavárna, čajovna či restaurace s prvky oddělující jednotlivé stoly či sekce. U takového intimního prostoru se očekává přítomnost další osoby se kterou sdílíte intimitu, a kvůli tomu je také záměrně pocit pohodlí v takovýchto podnicích navozován.
Intimitu prostoru kromě prostředí definují také lidé, to zejména v případě podniků a společných prostorů, kde je spoluúčast na pocitu intimity nutná pro vytvoření intimního prostředí.
Žádné komentáře:
Okomentovat