středa 31. prosince 2014

Tuleň středomořský



Popis zvířete:

Tuleň středomořsky je jeden z druhů ploutvonožců žijící v teplých mořích.
Samec dorůstá délky 2,5 metru a jeho hmotnost dosahuje až 300 kg. Je černé barvy s bílými skvrnami na břiše
Samice bývají menší než samci a liší se i barvou – jsou šedivé
Žijí v malých izolovaných skupinkách po pěti až sedmi členech. Zdržují se v místech, kde se narodili, a vyhledávají jeskyně s dnem tvořeným drobnějšími oblázky nebo skalními plošinami
Potápějí se do hloubky až 25 metrů a pod hladinou se zdržují pět až sedm minut.
Tuleň středomořský se velmi dobře pohybuje po souši díky mohutným drápům na předních končetinách, které normálně využívá k plavání. Drápy tuleňovi umožnují pohyb po sklanatém pobřeží.

!!!Tento živočich patří k nejohroženějším a nejméně početným druhů savců na světě!!!

Oblasti výskytu:

Dříve - celá oblast Středozemního moře, Černé moře, Atlantik /pří západních březích Afriky/. 
Žil v koloniích, na prostorných liduprázdných plážích. Jejich intenzivní lov a pronásledování ze strany člověka drasticky snížily jejich populaci. 

Nyní - žije při západním pobřeží Afriky /Cabo Blanco/ a při pobřeží Řecka a Turecka.

Žije na osamělých mořských útesech a ostrůvcích, v těžko přístupných odlehlých přímořských jeskyních většínou s podmořským vchodem.



Mapa výskytu tuleně




Prostředí ve kterém žije tuleň středomořský.
 





úterý 30. prosince 2014

Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx

Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx

Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx - číhá

Velikost a popis - 

Pan Lynx Lynx patří mezi kočkovité šelmy. Svými úctihodnými rozměry dosahujících na délku až 120cm s délkou ocasu 25cm a výškou v kohoutku 75cm je největší kočkovitou šelmou v Euroasii. Patří do váhové kategorie 20kg, ale najdou se i kousky dosahující maximálně 30kg. I při těchto rozměrech si zachovává eleganci, hbitost a kočkovitou nadřazenost.
Typickým znakem jsou pro něj velké trojúhelníkové uši s černými chomáčky chlupů na konci - tkz. chvostky. Celkově jde o elegantního pána v základě šedavém kožichu se žlutým až zrzavým zabarvením a hnědými až černohnědými skvrnami. Čím dále na sever žije, tím je jeho kožich hustší, hutnější a především ve světlejších odstínech do bíla, aby si udržel maskování. Nerad vyhledává společnost. V dospělosti je jednou z jeho předností něco jako knírek ve tvaru řidítek amerického choppera pod čenichem, na který nedá dopustit, jde o tkz. licousy. Severnější pan Lynx Lynx si většinou nechává vypěstovat stylový plnovous v ležérně elegantní šedé barvě ve stylu starého pána. 
Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx - typ knírku "chopper" - tkz. licousy
Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx - typ knírku "na starého pána" - tkz. licousy
  

Výskyt -  


Celkově jde spíše o samotáře uchovávajícího si vlastní důstojnost. Na první pohled plachý, v jádru však chladnokrevný zabiják, který je sám ve své společnosti spokojený. Dominantně si tak vytyčuje své teritorium, které mu vyhovuje zejména v oblastech smíšených až jehličnatých lesů mírného pásu severnějších oblastí. Jde o oblasti severního Ruska, Fennoskandinávie zasahující až do Polska. Nejvýhodnější oblastí jsou pro něj oblasti divokých zasněžených lesů plné bohatých podrostů, houštin, skalních útvarů, doupat, rozsedlin, dutých kmenů, vyvýšenin a vývratů. Zabírá si doupata po liškách a jezevcích. Své území si značí trusem a močí a nárokuje si většinu zvířectva k ulovení v tomto prostředí. Když zardousí posledního malého hlodavce na jeho území, stěhuje se. Patří tedy mezi vášnivé cestovatele. Zejména za potravou. 


Samičky -



Během svých cest vyhledává samičky pouze v období říje v únoru až dubnu. Když se jedná o opravdu kvalitní kočičku, nebojí se boje s ostatními samci. Když si samičku získá, zlehka jí nadbíhá a poté se s ní spáří. Samec uspokojí pouze své potřeby a pokračuje dál na svých cestách. Za sebou zanechává pouze opuštěné kočičky a své děti. Ze samic se tak stávají samoživitelky. Mají obvykle 2 - 4 mláďata, která jsou první 2 týdny slepá a až do jejich 2 - 3 měsíců sají mateřské mléko. V dalších měsících se učí od samice lovu, poté ji opouštějí.

 

Lov -


Pan Lynx Lynx se v dospělosti řadí mezi "lovce pohodáře". Během dne, když má dostatečný klid, se sluní na vyvýšeninách nebo tak volně odpočívá ve sklaních dutinách. Na povrch se tak dostává i jeho lenivá stránka. Aktivní je zejména za soumraku a v noci, kdy hlubokou tmu prozařují pouze jeho světélkující oči díky reflektivní vrstvě za sítnicí, která slouží jako zrcadlo a skrz sítnici odráží světlo zpátky. 
Jako lovec většinou číhá na vyvýšeném místě, odkud dlouho pozoruje a vybírá si oběť, poté se nepozorovatelně přiblíží a většinou až 5 - ti metrovými skoky na svoji kořist zaútočí. Pokud se mu jeho oběť vytrhne, nemá zapotřebí ji znovu dohánět. Vybere si jinou. Dokáže najednou spořádat 1 až 2kg masa, nebrání se ani 3kg masa najednou. V jídle je gurmán. Od hlodavců, zajíců a drobných mršin, které zabíjí kousnutím do hlavy nepohrdne ani většími libůstkami jako je srnec, muflon nebo vzácně se vyskytující kamzík, které rdousí kousnutím do hrdla nebo týlu a následně zadusí. Na svých obětech si pochutnává vybranými způsoby. Nebojí se postavit ani větším soupeřům, kterými si zpestřuje jídelníček, jako je jelen nebo prase. Příležitostně zařadí i lišky, kočky, nic netušící ptáky a obojživelníky. 
Hodovat na kořisti nezačne hned po dopadení. Lov ho vzrušuje takže rdousí oběť, co to jde a poté si s ní ještě pohrává. Zbytky většinou ukrývá pod listím, větvičkami nebo ji dovleče na strom. V zásadě nekonzumuje zdechliny a zbytky. Kořisti jiných lovců občas požírá. Potrpí si na čerstvost a výživný lov oběti před pozřením.
Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx
Rys ostrovid - Pan Lynx Lynx

 

Shrnutí -


Jde tedy o ležérního elegána, cítícího se nadřazený nad ostatními mezi jehož zájmy patří především lov, denní povalování, gurmánství a daleké skoky během lovu. Samičky vyhledává pouze při své potřebě, jinak se jimi nezaobírá a dá se označit spíše za "vlka samotáře", který rád buduje svoje teritorium. V přírodě, i přes to, že je v lovu velmi agresivní, nemá přirozeného nepřítele. Největším jeho nepřítelem jsou pytláci a myslivci, proto je zařazen podle Bermské konvence mezi chráněné druhy živočichů, kteří vyžadují územní ochranu a zároveň podle CITES s nimi nelze obchodovat. Jeho přirozený výskyt je vyjímečný, proto je chován spíše uměle v zajetí a jsou snahy o jeho rozšíření a reintrodukci zpět na jeho přirozená místa do přírody.

 

Celkové rozměry a výskyt -


Délka - 80 - 130cm, délka ocasu - 11 - 24cm
Výška - 75cm
Váha - 20 - 35kg
Délka života - 16 - 18 let v přírodě, až 24 let v zajetí
Výskyt - Evropa, Asie - oblasti severního Ruska, Fennosknadinávie, Polsko, Šumava, Beskydy, Jeseníky

Dikobraz

DIKOBRAZ OBECNÝ

                                


VZHLED
Dikobrazy řadíme mezi hlodavce. Dorůstá 600 - 850 mm délky, jeho ocas je krátký, měří 50 - 120 mm. Váží až 25 kg. Na předních nohách má čtyři prsty, na zadních pět.
Svým vzhledem je dikobraz nezaměnitelný s žádným jiným druhem – charakteristické jsou tuhé, duté ostny na vrchní a boční části těla, které vznikly přeměnou srsti na ochranu před predátorem. Vrchní ostny jsou tenké, až 35 cm dlouhé, pod nimi je ještě vrstva krátkých, silných a velmi špičatých bodlin, které slouží k ochraně. Na ocase má dikobraz krátké ostny, které slouží k odstrašení nepřátel (třese s nimi, vydávají chřestivý zvuk). Není pravda, že by dikobraz dokázal své ostny vystřelovat, může ale na svého nepřítele vyskočit či naběhnout, ostny se  mohou lehce uvolnit a zůstat zapíchnuté v kůži útočníka. Před nepřítelem se dikobraz může stočit a vytvořit ,,pichlavou kouli“, nelze ho však srovnávat s ježkem, se kterým není příbuzný (ježek je hmyzožravec).



VÝSKYT
Dikobrazi obývají sušší polopouštní a stepní křovinaté oblasti, řídké lesy, kamenité oblasti. Většinou žijí v nížinách, v Antiatlasu (části afrického pohoří Atlas) se ale vyskytují i v nadmořské výšce 2500 m n. m.
Vyskytují se v rovníkové Africe - v Tanzanii, Etiopii a v pruhu od Senegalu od Kamerunu po Senegal. V severní Africe se vyskytuje na pobřeží od Maroka po Libyi.
Žijí i v Evropě - v Itálii a na Sicílii, kam byli pravděpodobně dovezeni v dobách Říše Římské, avšak dříve žili i v Řecku a v Albánii, kde byli pravděpodobně původní.


ZPŮSOB ŽIVOTA

Dikobraz je pomalu se pohybující zvíře, udává se, že se pohybuje rychlostí 3,2 km/h. Je aktivní převážně v noci a za soumraku, ve dne většinou spí v noře - obývá nory vyhrabané jinými zvířaty nebo si hloubí vlastní - až 20 m dlouhé, v okolí kamenů a kořenů.

Dikobrazi žijí v rodinných skupinkách o několika generacích, tvoří páry na celý život. Samice je jednou v roce březí  - březost trvá dva až tři měsíce, rodí se většinou 1 - 4 mláďata, která váží necelý kilogram. První týden tráví jen v noře, později jim začnou tvrdnout ostny a vydávají se i ven. Jsou hravá, běhají a navzájem se honí. Pohlavní zralosti dosahují zhruba po roce.

V zajetí se dikobrazi dožívají až třiceti let, ve volné přírodě o něco méně, je to však jeden z nejdéle žijících hlodavců.
Jsou převážně býložravci, živí se kořínky, hlízami a kůrou, požírají plody a ovoce, které spadalo ze stromů, ale dokážou také lovit hmyz a ještěrky.
Zajímavé je, že dikobrazi sbírají a ohlodávají kosti kvůli doplnění vápníku a broušení zubů – často se jim díky tomu podaří objevit historické či prehistorické kosti.

STUPEŇ OHROŽENÍ
Dikobraz obecný je považován za málo ohrožené zvíře. V některých oblastech, převážně v subsaharské Africe, bývá loven pro maso - např. v Maroku bývá často nabízen na trzích, nebo bývá používán v místním tradičním lékařství. Dříve byl také loven pro své ostny - používaly se jako násadky na pera nebo dokonce na rybářské pruty.
Na většině území je jeho populace stabilní nebo vzrůstá, ale v rovníkových oblastech klesá - jednak kvůli lovu, ale také kvůli tomu, že je považován za škůdce. Zřejmě z těchto důvodů byl na některých místech úplně vyhuben.
Na pevninském území Itálie je od r. 1976 chráněn, a proto zde jeho počet narůstá a rozšiřuje se i více na sever.

Jiný druh dikobraza - dikobraz filipínský - je považován za zranitelný - je ohrožen zmenšováním plochy lesů, lovem, ale také tím, že je loven a chován jako domácí mazlíček.



VELIKOST: 60 – 80 cm, ostny až 35 cm dlouhé
HMOTNOST: 15 – 25 kg
VÝSKYT:
 převážně v nížinách - do 2000 m.n.m, všude tam, kde je nějaký vegetační kryt, obývá křoviny, savany i lesy, kamenité oblasti - krajiny s dostatečným množstvím úkrytů,
                   jižní Evropa, Afrika - sever a jižně od Sahary







File:Porcupine NPS00674.jpg
Urzon kanadský
Dikobraz obecný
Dikobraz občas bývá zaměňován s urzonem kanadským - jednak kvůli podobnému vzhledu a také kvůli stejnému rodovému jménu v angličtině (porcupine). Urzon je sice také hlodavec, ale vyskytuje v Severní Americe, má kratší a měkčí ostny a na rozdíl od dikobraza také dokáže lézt na stromy.

http://www.zoochleby.cz/dikobraz-obecny-5985/

Mýval

Mýval severní (Procyon lotor)





    Mýval severní se řadí mezi středně velké savce. Jeho původním teritoriem byla Severní Amerika. Lidmi byl zavlečen i do jiných koutů světa - Evropa, Japonsko, Kavkaz.

    Mýval žije především v listnatých a smíšených lesech. Dnes ovšem obývá i města a spoustě lidem způsobuje nemalé potíže - ŠKŮDCE !

   Pohybuje se v okolí rybníků, například v rákosinách na březích řek, potoků, zatopených štěrkoven apod. .
    Aktivní je hlavně v noci.

   Vyhledává : nory, skrýše, zastavěné oblasti komíny - obývá často                samotný komín.


Mýval v číslech

  • délka : 41-72 cm
  • výška : 23-30 cm
  • ocas : 25 cm, 5-6 tmavých pruhů
  • váha : 3,6 - 9 kg
  • strava : 40% bezobratlovci, 33% rostlinná složka, 27% obratlovci
  • prům. délka života : 1,9 - 3,1 let
  • 2 - 5 mláďat

Barva

ŠEDÁ srst, ČERNÁ obličejová maska, PRUHOVANÝ ocas

Hlavní body

  • destrukce
  • odpadky
  • voda
  • neodbytnost
  • dotěrnost
  • jídlo
  • škůdce
  • nory
Mýval nezískává důležité informace očima jako člověk, ale hmatem !

Mýval ve fázi odpočinku


Příklad toho, co vše dokáže mýval:



pondělí 29. prosince 2014

Nosorožec


Nosorožec tuponosý
Patří k největším suchozemským savcům, větší už je jen slon. Původně obýval všechny africké savany, ale v minulém století došlo k silnému poklesu stavů. 
   Je charakteristický svou tlustou kůží a nečetnými záhyby, zejména v místě, kde se přední nohy připojují k trupu. Spásá trávu, a proto má široký a tvrdý horní pysk. Samci váží kolem 5 tun, tedy více než samice. Jejich větší roh dosahuje až 1,3 m. Tito nosorožci jsou mírní a společenští, žijí v malých stádech, složených ze samic s mláďaty. Dospělí samci žijí samotářsky a hájí své území o rozloze zhruba 1 km čtvereční. 
VELIKOST: Délka těla: 3,7 - 4,2 m, ocasu 80 - 1 m, hmostnost 1,4 - 3,6 tun.
VÝSKYT: Dvě oddělené populace, jedna v severovýchodní a druhá v jižní Africe; na severovýchodě  obývá řídké savanové lesy, na jihu suchou savanu.
POZNÁMKA: Má špatný zrak, ale o to lépe vyvinutý sluch a čich. Potravu přijímá především v noci nebo časně ráno, ve dne odpočívá ve stínu, či se válí v bahně. Své teritorium si značkuje močí a hromádkami trusu.

úterý 16. prosince 2014

Návštěva ateliéru Petra Stolína v rámci UA1 až po Novém roce

Prohlídka ateliéru Petra Stolína se odkládá z tohoto čtvrtka na lednový termín, až opadne předvánoční shon a napadne alespoň trochu sněhu.

Odkaz na projekt >

Fotka z předminulé zimy, kdy byl ještě sníh a dům ještě neměl plášť z laminátu.

Vánoční večírek FUA - 17. prosince v 19 hodin

Tradice je tradice. Tak jako pro vás studenti vyšších ročníků přichystali Prvoky, měli byste nyní vy připravit výzdobu vánočního večírku FUA nad kinem Varšava (bývalý klub Brarrandov, vstup od Maškovky).

www.fua.tul.cz/#aktuality:vanocni-vecirek-studenty-poradany


pátek 12. prosince 2014

Program do konce semestru

Dozvěděl jsem se od Honzy Stolína, že do Vánoc nestihnete výtvarný ateliér dokončit.
V úterý 16. prosince 2014 od 13:00 hodin proto proběhne v ateliéru zadání 2. architektonického úkolu, kdy si vylosujete zvířata-klienty, pro něž budete celý leden navrhovat obydlí.
Přes vánoční svátky si o svém zvířeti-klientovi zjistíte co nejvíc informací, jeho rozměry, potřeby, návyky,...
V pondělí 5. ledna 2015 ve 13:00 proběhne společná prezentace vašich zvířat (ve formě promítání blogových příspěvků publiku).
Ve čtvrtek 8. ledna 2015 od 13:00 představíte první návrhy v řadě variant (již analogicky a individuálně u konzultačního stolu).
Pondělí 12. ledna 2015 od 13:00 výběr konkrétní varianty, ověřování a zvětšování měřítka
Čtvrtek 15. ledna 2015 od 13:00 veřejná prezentace vybraného návrhu spolužákům z vyšších ročníku (kteří získali ocenění JFK). Další termíny konzultací budou upřesněny.
Pondělí 26. ledna 2015 od 13:00 hodin odevzdávky druhého architektonického úkolu.
Úterý 27. pátek - pátek 30. ledna 2015 účast na odevzdávkách arch. ateliérů vyšších ročníků.


pátek 5. prosince 2014

PLACHTY



Program do Vánoc

V ateliéru jsem Vám pověsil více informací ke stavbám, které jsme měli možnost navštívit během včerejší dopolední vycházky. Liberec není jen Ještěd. I na Třídě 1. máje stojí pozoruhodné domy.

Ve středu 10.12. v 16:00 v G314 proběhne přednáška Petra Rezka "Zakomponovaný Jáchym" následovat bude 2. papírový ples.

V úterý 16.12. ve 13:00 proběhne v ateliéru zadání 2. architektonického úkolu.

Ve středu 17.12. budete mít jako prváci každý rok na svědomí výzdobu vánočního večírku FUA, který se tentokrát bude konat v horním patře kina Varšava.

Ve čtvrtek 18.12. se vychází ve 12:30 ze školy a půjdeme k Petrovi Stolínovi do jeho ateliéru na Trpasličí ulici v Ruprechticích.

Ze včerejší návštěvy SIALu - výhled ze záchodu na město.