pondělí 23. března 2015
Páteční chvilka FUA poezie
Většina studentů prvního ročníku Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci zažívá město jako svůj nový přechodný domov. Jedním z úkolů v prvním semestru bylo vylíčit svůj vztah, pocity a dojmy z města. Vybrané lyrické příspěvky prváků FUA TUL na téma “Město Liberec” si budete moci vyslechnout 27. března 2015 od 17:00 hodin v libereckém kině Varšava.
čtvrtek 19. března 2015
středa 18. března 2015
několik příkladů k dnešním konzultacím
Schodiště, sice jednoduché, ale tím, že je tak oddělené od budovy - stává se tématem celého dvora, schoštěm, které silně vnímáte. Jinak velmi levný prostorově zajímavě členěný dům v centru Berlína.
Arno Brandhubler Berlín.
Oskar Schlemmer vystihl život na škole Bauhaus cvrkotem na schodišti. Schodiště byl spojovací prvek, kde se všichni s noblesou neformálně potkávali. Jedna z nejdůležitějších částí školy.
více...
Dnes funguje na Čvůtu tzv. "výtahový rozhovor", kdy se ve výtahu během jízdy vyřeší základní věci. Je to ale jiná úroveň.
Arno Brandhubler Berlín.
Oskar Schlemmer vystihl život na škole Bauhaus cvrkotem na schodišti. Schodiště byl spojovací prvek, kde se všichni s noblesou neformálně potkávali. Jedna z nejdůležitějších částí školy.
více...
Dnes funguje na Čvůtu tzv. "výtahový rozhovor", kdy se ve výtahu během jízdy vyřeší základní věci. Je to ale jiná úroveň.
čtvrtek 12. března 2015
Osmero schodišť
I. Zážitek vertikály, řádu, linek...
F. Borromini - Palazzo Barberini. Řím, cca 1619 - 29.
Scala elicoidale opera di Borromini
II. Schodový prostor - velká aula knihovny, její atmosféru dělá schodový profil v podélném řezu, vždy o patro.
Max Dudler - Univerzitní knihovna Jacob und Wilhelm Grimm Zentrum, Berlín, 2006-09.
maxdudler.com
III. Svobodné schodiště - mnoho schodišťových ramen v prostoru, uživatel si může vybrat kudy jít, když korzuje a když se občerstvuje při přestávce během koncertu.
Hans Scharoun - foyer Filharmonie, Berlín, 1960 - 63.
IV. Společné schodiště - Němečtí současní architekti Kaden und partners (dříve Kaden Klingbeil architekten) navrhují bytové domy se schodišti, na které jsou "nalepeny" další poloveřejné funkce, které lze v bytovém domě se sousedy sdílet - teráska s botníkem, předsíň, do které je ještě třeba otočeno okno kuchyně atd. Cílem je, aby přechod z veřejné chodby/schodiště do soukromého bytu byl co nejméně striktní, jako je tomu třeba v našich panelácích, kdy zabouchnete dveře a tím společenský kontakt mizí. Cesta po takovém schodišti je pak společenským zážitkem utužujícím sousedské vztahy namísto anonymního průchodu.
Dobře je to vidět třeba na tomto domě v Prenzlauer Bergu v Berlíně
Více v tomto článku
V. Schodiště jako silný prvek, který vytváří samostatný tvar, prostor. K celkovému tvaru využívá tvarování plného zábradlí. Schodiště se může stát pro budovu větší symbol než třeba venkovní fasáda, jak vidno z obalu knihy.
David Chipperfield, Das Neues Museum, Berlín 1997- 2009.
VI. Dlouhé schodiště, které zabralo 1/3 budovy, a stalo se ústředním prvkem vstupu do galerie, přicházíte a odcházíte jedním prostorem tak dlouho, že se stane nezapomenutelným.
Původní Klenzeho Pinakotéka měla 3 trakty obrazáren v horním patře a schodiště jinde, po zničení válkou ji Hans Döllgast přestavěl a jeden ze tří traktů "obětoval" schodišti.
Stránky ateliéru Adama Caruso na ETH
VIII. Schodiště, které při chůzi nevnímáte - v Benátkách je tolik mostů se schody, že po nich prakticky jdete stále, třeba i více než po rovině. Přestože obloukový tvar mostu svádí k tomu, že každý schod je jiný, jsou schody na benátských mostech udělány tak dobře, že ani nevnímáte, že jdete po schodišti a že musíte dávat pozor abyste nezakopli, protože poměry schodů se mění.
A to, že to není automatické, dokazuje benátský most slavné hvězdy - Calatravy, po kterém jdoucí lidé jsou v takovém předklonu, že vypadají jakože na ústa padají.
jž
F. Borromini - Palazzo Barberini. Řím, cca 1619 - 29.
Scala elicoidale opera di Borromini
II. Schodový prostor - velká aula knihovny, její atmosféru dělá schodový profil v podélném řezu, vždy o patro.
Max Dudler - Univerzitní knihovna Jacob und Wilhelm Grimm Zentrum, Berlín, 2006-09.
maxdudler.com
III. Svobodné schodiště - mnoho schodišťových ramen v prostoru, uživatel si může vybrat kudy jít, když korzuje a když se občerstvuje při přestávce během koncertu.
Hans Scharoun - foyer Filharmonie, Berlín, 1960 - 63.
IV. Společné schodiště - Němečtí současní architekti Kaden und partners (dříve Kaden Klingbeil architekten) navrhují bytové domy se schodišti, na které jsou "nalepeny" další poloveřejné funkce, které lze v bytovém domě se sousedy sdílet - teráska s botníkem, předsíň, do které je ještě třeba otočeno okno kuchyně atd. Cílem je, aby přechod z veřejné chodby/schodiště do soukromého bytu byl co nejméně striktní, jako je tomu třeba v našich panelácích, kdy zabouchnete dveře a tím společenský kontakt mizí. Cesta po takovém schodišti je pak společenským zážitkem utužujícím sousedské vztahy namísto anonymního průchodu.
Dobře je to vidět třeba na tomto domě v Prenzlauer Bergu v Berlíně
Více v tomto článku
V. Schodiště jako silný prvek, který vytváří samostatný tvar, prostor. K celkovému tvaru využívá tvarování plného zábradlí. Schodiště se může stát pro budovu větší symbol než třeba venkovní fasáda, jak vidno z obalu knihy.
David Chipperfield, Das Neues Museum, Berlín 1997- 2009.
VI. Dlouhé schodiště, které zabralo 1/3 budovy, a stalo se ústředním prvkem vstupu do galerie, přicházíte a odcházíte jedním prostorem tak dlouho, že se stane nezapomenutelným.
Původní Klenzeho Pinakotéka měla 3 trakty obrazáren v horním patře a schodiště jinde, po zničení válkou ji Hans Döllgast přestavěl a jeden ze tří traktů "obětoval" schodišti.
Stránky ateliéru Adama Caruso na ETH
VII. Semknutí schodištěm - na škole architektury v Portu Alvaro Siza vytvořil vstup do knihovny těsným průchodem mezi dvěma schodišťmi na čtenářský ochoz. Schody jako prvek uvozují vstup do místnosti, dávají vám základní orientaci v prostoru hned za dveřmi.
VIII. Schodiště, které při chůzi nevnímáte - v Benátkách je tolik mostů se schody, že po nich prakticky jdete stále, třeba i více než po rovině. Přestože obloukový tvar mostu svádí k tomu, že každý schod je jiný, jsou schody na benátských mostech udělány tak dobře, že ani nevnímáte, že jdete po schodišti a že musíte dávat pozor abyste nezakopli, protože poměry schodů se mění.
A to, že to není automatické, dokazuje benátský most slavné hvězdy - Calatravy, po kterém jdoucí lidé jsou v takovém předklonu, že vypadají jakože na ústa padají.
jž
čtvrtek 5. března 2015
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)