Zauhlovačka - Schody - Pavučina

ZAUHLOVAČKA - Pavučina

Tým Spiders:
Tereza Černá - pracovní dozor, kontrolor
Vladislav Popov - výkonný manager
Patrik Aulický - malý šéf, dokumentátor
Daniel Zitko - koordinátor pracovního volna

Den první - aneb musíme to zčeknout dámy a pánové

Prostě a jednoduše jsme se všichni ze všech projektů sešli a zkontrolovali si zda vše půjde dle našich představ. Samozřejmě tomu tak jako vždy nebylo, ovšem vše jsme si promysleli a s veselou náladou odcházeli.

Den druhý - aneb dneska na to kašlem

Každý den bohužel není posvícení, a tak nám do toho vlezly nějaké zkoušky. Čas při čekání jsme využil aspoň nějakým plánováním toho jak budeme svoje díla vytvářet, jaké postupy budou nejlepší a podobně. Dodatkem realita je krutá a představivost od reality na míle daleko. Následující fotky aspoň naznačují extrémní podmínky pracoviště, které jsme si ani náhodou nepředstavovali

         

Den třetí - aneb ber co můžeš

Těmito slovy začalo středeční ráno, kdy jsme si byli pro materiál o dvě budovy dál. Klasická neotřepaná hláška znajíc každý čech. A jak už to tak bývá, využili jsme sotva pětinu a to jen díky tomu, že nám několik špulek zahučelo do sklepa.
                     

Aby jsme to množství pobrali, potřebovali jsme prostě paletu. Váha se tím značně zvýšila a náročnost přepravy je velmi jasně zřetelná z druhé fotografie.

Po nějakém tom odpočinku a prosbám k dešti jsme začli se svým dílém. A jak jsem se již zmínil nebyla to taková hračka jak jsme si myseli. Ono to vůbec nepřibývalo a nepřibývalo, nám z toho akorát víc a víc hrabalo.

                   

Ještě ty prosby k dešti, jenž nebyli vyslyšeny.

                                     

Den čtvrtý - aneb kup si pivo Páťoo já si beru dvě, půjde to lépe

Dal jsem na tuto radu, navíc stavební dozor Terka náz již kontroloval aby jsme se neflákali, pauzu jsme si u ní uplatili ciderem a práce šla od ruky. Jen těch schodů nějak přibývalo a špulky jako nashvál padali častěji. Když nám ta práce šla tak dobře rozhodly jsme se tam zdržet co nejdéle, skončilo to mírným přesčasem do půl desáté večerní. Nám to však vůbec nevadilo, máme totiž HOTOVO!

Pracovní foto

Další fotky z práce naší i ostatních naleznete zde.

Den sedmý - aneb naivní prváci, jak jinak

Po dvou dnech kdy jsme si užívali pohodu a relax. Jelikož jsme si mysleli, že máme skutečně hotovo a všem co jsme pomáhali jsme se náležitě vytahovali. Jsme šli do školy. Pan Balda s panem Židem nás velmi rychle vyvedli z omylu...no jo, vskutku né každý má vkus jako my, ať už na dílo samotné, nebo na odvedenou práci...QQ <-- (pláčící smajlík - hodně moc pláčící).

Den osmý - aneb zpět ke konceptu

Důvod proč jsme své dílo nechali být tak jak se nám zrovna zamlouvalo, bylo zejména z technických problémů. On ten provázek není tak pevnej jak jsme si vysnili. Tím pádem by neunesl tíhu jenž jsme chtěli na provázkovo břemena naložit. Smůla no. Nic méně bylo potřeba opět navrátit dílu myšlenku, se kterou vznikalo prvně. Odpověď na otázku co, byla až příliš jednoduchá a jasná. Problém nastával jak. Respektivě "Sakra jak?!" - (slovo sakra má více významů ve volném překladu).
Ještě že jsme team, "víc hlav, víc ví", každý do kroužku hodil nějaký nápad a společně jsme našli východisko. Vlastně jsme se vrátili k původnímu konceptu "lístečky", jen jsme promysleli co na nich teda bude, respektivě na těch prvních co tam dáme my a jak je uchytíme. Pak už scházelo jen troška práce a bylo hotovo.

Den devátý - aneb už je teda hotovo?!

To my vlastně ještě nevíme. No snad, přeci jen je za dva dny ta otvíračka, tak by nám dali vědět né?
No i kdyby ne, snad bychom to ještě nějak stihly, každopádně na momentální výsledek se můžete podívat dole.