Zobrazují se příspěvky se štítkemKristina Horváthová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKristina Horváthová. Zobrazit všechny příspěvky

středa 22. června 2016



Brno.

Ta brněnská mě ihned oslovila. Byla pro mě asi tou nezajímavější exkurzí. Přesto, že trvala jen jeden den, dokázali jsme projít hned několik významných staveb, některé dokonce i s výkladem samotného architekta. Nejsilnějším zážitkem pro mě byla návštěva vily Tugendhat - ve spojení s večerním Brnem se mi naskytl neuvěřitelně atmosférický pohled. Celkový dojem z města ve spojení se zdejším životem, dopravní infrastrukturou a jeho historií působí fenomenálně.

Ludwig Mies van der Rohe.

Navštívit vilu Tugendhat bylo vždy mým snem. Ale vidět ji při západu Slunce, kdy celým tím nádherným interiérem prochází světlo, bylo úžasné. Tato brněnská vila je asi jedna z mála budov, která na mě udělala tak obrovský dojem. Architekt Ludwig Mies van der Rohe vytvořil neskutečně nadčasovou, krásnou a zároveň jednoduchou stavbu. Konstrukce stavby i interiér jsou do detailu promyšleny. Návaznost prostoru a celková dispozice je přizpůsobena modernímu životu. Velký důraz klade na hygienický aspekt řešení daných prostor, který byl na tu dobu velice neobvyklý.
Ludwig Mies van der Rohe byl kvalitním architektem, který dokázal vytvořit tu správnou, funkční architekturu.

První rok na FUA.

Už na začátku roku jsem věděla, že studovat na liberecké FUA je ta správná volba. Ateliér, ve kterém pracujeme, nám dává téměř volnou ruku, a to nejen při navrhování. Hlavně díky jeho velkému prostoru a možnosti pracovat hromadně i s ostatními studenty celé fakulty. Během celého roku byla možnost navštívit řadu exkurzí po architektuře, které, si myslím, byly opravdu přínosné.
Za ten rok jsem pochopila, že pokud chcete studovat architekturu a nadále se jí věnovat, musíte tomu odevzdat celý svůj volný čas. Doufám, že příští rok už to bude pro nás o něco snažší, alespoň v některých ohledech. I přes všechny mé velké neúspěchy jsem si celý rok opravdu užila a hodně si z něj odnesla.

pondělí 30. května 2016

Zauhlovačka - SLOUPY

SLOUPY

Tým:
Barbora Dohnalová
Michaela Bergová
Dominik Zikmund
Kristina Horvátová
Michaela Jislová

Den 1. všechno naměřit a vypozorovat...



























Den 2. počítáme, promýšlíme návrh a plánujeme práci na další dny...
     




















Den 3. = klíčový den, nošení materiálu a zkoušení zda-li návrh půjde zrealizovat


 
Den 4. práce se nám nehorázně posunula a my se pomalu, ale jistě blížíme k cíli.


Den 5. FINISH- Postavili jsme poslední sloupy a potom to chtělo pořádný úklid. Máme radost, že sloupky drží a doufáme, že se budou líbit i Vám.















pondělí 11. dubna 2016

básnička

Letní nebe, Milena Lukešová



Od rána se koupe v řece

Mráčky,
malé i ty větší,
rybky šipky potápěči,
urousánci, ráchalci,
Každý volá:
- Ještě chci,
vozit, vozit!

Větřík líně
překulí se po hladině,

mráčky sem tam pohání
jako loďky na hraní.

pondělí 8. února 2016

betonový most


model:





palác nisa

 
Na rohu Soukenného náměstí se tyčí jedna z nejvyšších, zde umístěných budov - Palác Nisa. Byla postavena v neoklasicistním duchu rakouským architektem Fritzem Lehmannem. I přesto, že je tato stavba opravdu mohutná, působí až neuvěřitelně nenápadným dojmem. Nebije do očí, a přestože je od sousedních budov poměrně odlišná, krásně splývá s okolní zástavbou.
Na první pohled vypadá, že je obdélníkového půdorysu, ale pokud si stavbu prohlédneme pečlivěji, uvidíme její neobvyklý půdorys do tvaru V. Budova byla postavena z místního libereckého pískovce, proto je její barva našedlá, nenápadná, ale i přesto nepůsobí nijak obyčejně nebo smutně. Člověk má v blízkosti Nisy pocit, že je malý, přestože budova rozhodně oproti současným stavbám nedosahuje nějaké závratné výšky. Sloupy, na kterých budova stojí, jsou obrovské a masivní. Přesto všechno však nepociťuji  strach nebo úzkost, kterou v té době měli vyvolávat například budovy postavené ve fašistickém Německu.
Nad hlavním vstupem do budovy je římsa, která vstup krásně odděluje od části poseté jednoduchými bílými obdélníkovými okny. Nad touto částí, ale pouze zpředu budovy, vidíme jakýsi balkón přes dvě patra, který podpírají další čtyři mohutné sloupy. Jeho vnitřek je opět zaplněn několika okny. Vstup do obytné části Paláce už není nijak zvláštní. Tvoří ho mříž a bílé plastové dveře. Ani samotná obytná část není pěkná. Podle mého názoru je stará, neudržovaná a zanedbaná. Bílé stěny doplňují lesklé, křiklavě žluté nátěry a vchody do těch několika desítek bytů jsou špinavé a odřené.

Přesto všechno se bezesporu jedná o opravdu úžasný klenot architektury, a proto je velká škoda, že potenciál tohoto místa není dobře využit a prostory, kde by mohla být nádherná kavárna a mohlo by se odehrávat kulturní dění, zabírá jedna z mnoha finančních institucí.





kamenná hračka /pozorovatelny/


model: