LABUŤ VELKÁ (Cygnus olor)
ZNAKY
Jeden z největších létajících ptáků, dlouhý asi 150 cm o rozpětí kolem 240 cm a hmotnosti až 13 kg. Od ostatních labutí ji poznáme podle černého hrbolu na kořeni zobáku, který je u samce vyvinut více než u samice. Vlastní zobák je oranžově červený s černým předním okrajem. Za letu vyluzují labutí křídla daleko slyšitelné rytmické svištění.PROSTŘEDÍ
Labuť velká musela být kdysi v bažinaté a na vody bohaté střední Evropě všudypřítomná. Protože však byla lovci a sběrači vajec vyhubena, byla snad člověkem zatlačena a přežila asi jen v neschůdných močálech severovýchodní Evropy. V posledních staletích člověk opět vysazoval labutě do parkových rybníků, ty zde zdivočely a dnes jsou zase ozdobou našich rybníků a jezer.Labutě hnízdí na stojatých vodách a pomalých tocích s bohatou nabídkou potravy, vodního rostlinstva i krmení předkládaného lidmi. Jsou to původně tažní ptáci, schopní v zimě táhnout do vzdálenosti přes 1000 km, v mírných polohách Evropy mohou přezimovat. Labutě velké zůstávají v zimě často na ledu prostých úsecích řek či jezer ve velkoměstech, kde se vždy najdou lidé, kteří je nakrmí.ROMNOŽOVÁNÍ
Labutě žijí v monogamii. Jejich tok se každoročně odbývá v zimních měsících. Pak plavou oba partneři těsné vedle sebe a ve stejném taktu bez hlesu pohybují krky a otáčejí stejně hlavu, klaní se a namáčejí zobáky do vody, často přes krk druhého partnera. Výzvou k páření je, když samice natáhne krk rovně nad hladinou, samec vystoupí na její hřbet, zatlačí ji díky své váze pod vodu a drží se pevně zobákem za krk partnerky. Během páření vydává samička hlasité skřípavé zvuky. Poté zase plavou oba ladně vedle sebe s prohnutými krky a svěšenými zobáky.Párek labutí je věrný svému hnízdišti. Labuťák odhání zhruba od času jarního tání ze svého revíru ostatní labutě. Nejmírnějším způsobem vyhrožování je mávání křídly, silnější vyhrožující labuťák plave s krkem daleko dozadu položeným trhavě a hlučně na protivníka. Nakonec se rivalové popadají za krky a pokoušejí se za tlukotu křídel druhého odstrčit nebo zatlačit pod vodu. Přitom lítá spousta peří a může dojít i k vážným zraněním.
Hnízdo staví jen samice tak, že před sebou trhá kusy rostlin a klade je pod sebe. Mnohonásobným opakováním těchto jednoduchých pohybů nakonec vzniká veliká hromada rostlinných částí. Se sezením samice začíná, když 1 je snůška asi zpola ukončena. Většinou klade 5 až 7 vajec dlouhých asi 115 mm. Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly. Když zjistí, že nepřítel neutíká, vzdávají se a stahují se zpět. Mláďata vodí oba rodiče. Mláďata divokých labutímají šedé prachové opeření, naproti tomu potomstvo chovných ras je bílé nebo částečně bílé, částečně šedé. I v opeření mladého ptáka jsou labutě šedé. Teprve během příštího pelichání zbělají a současně pohlavně dospívají.
POTRAVA
Vodní rostlinstvo. Labuť velká je odtrhává díky dlouhému krku z hloubky, kde jí nemohou konkurovat kachny, zato však lysky.V KOSTCE
Výskyt: Střední a jižnější části EurasieNadmořská výška: okolo 290 m. n. m.
Povrch: většinou nížiny, hornatý jih
Vyhovující roční období: jaro, léto, podzim, zima
Průměrná teplota: zima -2, +2°C , léto +21, +25°C
Délka: 150 cm
Hmotnost: 13 kg
Počet vajec: 5-7 ks
Inkubační doba: 35 dnů
Potrava: vodní rostlinstvo
A speciálně, protože labutě jsou docela internacionální tvorové.......
NÁZVY VE SVĚTĚ
Anglicky: Mute SwanNěmecky: Höckerschwan
Dánsky: Knopsvane
Španělsky: Cisne Vulgar
Finsky: Kyhmyjoutsen
Francouzsky: Cygne tuberculé
Islandsky: Hnúðsvanur
Italsky: Cigno reale
Holandsky:Knobbelzwaan
Norsky: Knoppsvane
Polsky: łabędź niemy
Portugalsky: Cisne-vulgar
Rusky: Лебедь-шипун
Slovensky: Labuť veľká
Švédsky: Knölsvan
Čínsky: 疣鼻天鹅
Japonsky: コブハクチョウJaponsky v přepisu: Kobuhakuchou
