Z Plzně mám smíšené dojmy.
Zdá se, že má dvě tváře. V ranních hodinách je město beztvaré a fádní. Nic
ve mě neprobouzelo opravdovou zvědavost.
Rád poznávám nová místa. Dlouho se procházím a hledám typický ráz města, který si s ním spojím. Ale v sobotu ráno jsem žádný nenašel. Svoji druhou tvář si Plzeň dobře schovává. A tím své návštěvníky neustále překvapuje. Práce uznávaného génia, v obyčejných činžovních domech a s malou cedulkou na dveřích: Loosovi interiéry, jsou bez povšimnutí míjeny tisíci Plzeňáky denně. Nebo stará synagoga stojící ve dvoře domů v Americké ulici, k niž se vedou anonymní zavřená garážová vrata. Plzeň má svoje tajemství. Pro objevení druhé tváře Plzně se musíte stát opravdovým badatelem.
K navrhování interiéru toho zatím v rámci mého studia architektury mnoho řečeno nebylo, a obávám se, že ani v budoucnu moc nebude. Jakoby dnešní architekt v poslední fázi svého návrhu pouze dělil vytvořený prostor na jednotlivé místnosti. A zařizovací předměty vsadí posléze instinktivně. Ve studentských návrzích interiéru už používáme pouze knihovnu našeho programu s klasickými moduly. A nebo zastáváme názor, že nábytek již prostě není věcí architektury. Samozřejmě, design interiéru je disciplína sama o sobě. Přesto povolání architekta znamená, mít základní znalost každého oboru týkajícího se bydlení. Proto zrovna prohlídka Loosových interiérů byla pro mě v rámci roku nejvíce poučná.
Klasická řemesla mají před sebou velkou renesanci, a proto bylo příhodné vidět opravdu neotřelou práci s materiálem. Pokud jsem se něčemu naučil, je to v první řadě nepodléhat dobovým trendům. ale uvažovat nadčasově. Věřím, že se k Loosovi budeme v blízké době často vracet.
Rád poznávám nová místa. Dlouho se procházím a hledám typický ráz města, který si s ním spojím. Ale v sobotu ráno jsem žádný nenašel. Svoji druhou tvář si Plzeň dobře schovává. A tím své návštěvníky neustále překvapuje. Práce uznávaného génia, v obyčejných činžovních domech a s malou cedulkou na dveřích: Loosovi interiéry, jsou bez povšimnutí míjeny tisíci Plzeňáky denně. Nebo stará synagoga stojící ve dvoře domů v Americké ulici, k niž se vedou anonymní zavřená garážová vrata. Plzeň má svoje tajemství. Pro objevení druhé tváře Plzně se musíte stát opravdovým badatelem.
K navrhování interiéru toho zatím v rámci mého studia architektury mnoho řečeno nebylo, a obávám se, že ani v budoucnu moc nebude. Jakoby dnešní architekt v poslední fázi svého návrhu pouze dělil vytvořený prostor na jednotlivé místnosti. A zařizovací předměty vsadí posléze instinktivně. Ve studentských návrzích interiéru už používáme pouze knihovnu našeho programu s klasickými moduly. A nebo zastáváme názor, že nábytek již prostě není věcí architektury. Samozřejmě, design interiéru je disciplína sama o sobě. Přesto povolání architekta znamená, mít základní znalost každého oboru týkajícího se bydlení. Proto zrovna prohlídka Loosových interiérů byla pro mě v rámci roku nejvíce poučná.
Klasická řemesla mají před sebou velkou renesanci, a proto bylo příhodné vidět opravdu neotřelou práci s materiálem. Pokud jsem se něčemu naučil, je to v první řadě nepodléhat dobovým trendům. ale uvažovat nadčasově. Věřím, že se k Loosovi budeme v blízké době často vracet.
Můj první rok na FUA byl vcelku legrace.
Nezapřu několik probdělých nocí, ale myslím, že ta opravdová dřina teprve
začne. Když přijmu fakt, že zkušenost je důležitější než samotné výsledky, tak můžu být s ateliéry vlastně spokojený. Měl jsem dostatek prostoru
na hledání nových tvarů a experimenty. Volnější tempo jsem užil k rozšíření
obzoru. Díky tomu jsem si definoval, v jakém směru se chci na dále
rozvíjet. Ale upřímně se již těším na opravdové komplexní navrhování.
Žádné komentáře:
Okomentovat