Město Brno jsem navštívil prvně a byl jsem mile překvapen tím, jak mě Brno nadchlo. Brno je druhou největší metropolí republiky a proto jsem čekal že se ocitnu uprostřed uspěchaného a hektického prostředí ale zmýlil jsem se. Všude panovala příjemná atmosféra, jako kdybych byl ve svém rodném městě. Když jde člověk po brněnských ulicích, tak nikdy neví co objeví a na co narazí. I na místech kde to člověk nečeká se ukrývá příjemná kavárna a nebo architektonická památka. V čase našeho krátkého pobytu v Brně jsem moc nepostřehl to, že by někde byla pěkná, nevyužitá budova, která by chátrala. Z toho vyplývá moje ponaučení. Víc si cenit toho co máme. Ne vždy je dobré řešeni budovu nechat chátrat nebo ji strhnout a postavit místo toho velké betonové monstrum.
Ze všech budov budov, které jsem navštívil, jsem byl nejvíce nadšený z vily Tugendhat. Každý detail je propracovaný do puntíku a nikde nenajdete zbytečnou věc bez funkce. Nejlepší věc z celé prohlídky byla onyxová stěna, kterou jsme zastihli v nejlepší dobu. Slunce zapadalo a paprsky prostupující skrz stěnu tvořily magickou atmosféru. Mies říkal že „Bůh je v detailech”. A z toho plyne i mé ponaučení.
První ročník na FUA mi přinesl mnoho dobrých i špatných zkušeností. Všechno jsou to lekce kterých si cením a vzal jsem si z nich ponaučení. Na FUA mam rád to jaká je v atelieru přátelská a po pozdějším sblížení až rodinná atmosféra. Když si člověk neví s něčím rady tak se stačí kohokoliv zeptat a on vám rád pomůže. Zadání v ateliérech mi ne vždy sedlo ale takový je život a nezbývalo nic jiného než zatnout zuby a nějak se s tím poprat. Máme za sebou i netradiční zadáni jako třeba vyrobit papírové sáně. Tohle zadání jsem si užil nejvíc. Od samotné výroby, až po konečné sjezdy. Za první rok jsem měl možnost nasbírat zkušenosti, které se vždy hodí a jsem za to vděčný.
Žádné komentáře:
Okomentovat