Bílý tygr (Panthera tigris)
Řád: šelmy
Zapsán v Červené knize ohrožených zvířat IUCN
Tygr je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem. Věk uváděný u jednotlivých poddruhů je údajem ze zajetí - ve volné přírodě se tygři dožívají podstatně méně (kolem deseti let).
Bílí tygři jsou zvláštní formou tygra indického, nikoliv zvláštním druhem. Jak jméno napovídá, pochází z Indie. První bílý tygr odchycený ve volné přírodě (stát Madhjapradéš) v roce 1951, se dostal do soukromé sbírky maharádži z Rewy. Bílé zbarvení srsti je znakem semialbinismu, tedy částečného albinismu co značí nedostatek barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. Také čenich, tlamy, oční víčka a polštářky je načervenalé nikoliv růžové.
Ve volné přírodě se nevyskytují, chovají je některé zoologické zahrady, v ČR pouze ZOO Liberec.
Nyní v zajetí obsahuje asi 130 bílých tygrů, asi 100 z nich - v Indii. Poslední bílý tygr byl zastřelen ve volné přírodě v roce 1958.
Bílí tygři nejsou poddruhem, bílá barva je recesivně děděná barevná odchylka

- Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist. Tygři loví spíše velká zvířata, jako jsou jeleni, příležitostně uloví i menší kořist a jestliže je v okolí nedostatek potravy, spokojí se i s kobylkami. Dokáží spořádat až 30 kg masa najednou, poté však nějakou dobu nežerou. Na lov se vydávají převážně v noci (proto mají velmi jemný sluch), aby snížili nebezpečí, že je někdo objeví.
- Nežijí ve skupinách, jsou samotáři. Teritorium si označují různými způsoby, podobnými domácím kočkám; např. močí či škrábáním do kůry.
-Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně.
-Věk: Dospělost: v 3. -4. roce života; Průměrný věk: 12-18 let, v ZOO až 25 let
- Rozměry: hmotnost samců je až 300 kg, samice kolem 150 kg, délka těla s ocasem asi 1,9–3,3 m, výška v kohoutku 1,1–1,25 m. Bílá barva srsti zvíře opticky zvětšuje. Pruhy jsou hnědé až tmavě šedé. Tygří samci měří s ocasem 3-4 m a váží 180-300 kg. Výška v kohoutku je necelý metr. Většina tygrů váží v průměru kolem 260kg, dosahuje délky 3 m (včetně ocasu).
- Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Toto zbarvení je velmi vzácné mezi divokými zvířaty. Četnost výskytu bílých tygrů - 1 z 10 000 s normálním zbarvením. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.Co se týče velikosti, tak bílí tygři jsou obecně menší (již v dětství), než například Bengálské tygři, i často v důsledku příbuzenské plemenitby, mají různé genetické vady jako strabismus, zhoršený zrak, koňská noha, zakřivená páteř a krk nebo problémy s ledvinami.
- Rozmnožování: v roce 1958 se poprvé narodila 4 bílá tygřata v soukromé Zoo Maharádži z Révy poté, co nechal spářit bílého samce s jednou z jeho normálně zbarvených dcer. Získat bílého tygra bylo zpočátku nemobsažné. Teprve po dostatečném rozmnožení se podařilo tato zvířata zakoupit i několika zoo světa. Když je samice připravena k páření, vydává pachové signály a charakteristický řev. Březí je 103 dní, poté rodí 2 - 3 mláďata. Samec se o ně nestará. Matka může znovu zabřeznout až po osamostatnění mláďat cca po 1,5 roce.V porovnání s ostatními tygry, mláďata tygrů bílých jsou po narození větší, silnější a rychle dospívají než mláďata tygrů oranžových.
- Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Toto zbarvení je velmi vzácné mezi divokými zvířaty. Četnost výskytu bílých tygrů - 1 z 10 000 s normálním zbarvením. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.Co se týče velikosti, tak bílí tygři jsou obecně menší (již v dětství), než například Bengálské tygři, i často v důsledku příbuzenské plemenitby, mají různé genetické vady jako strabismus, zhoršený zrak, koňská noha, zakřivená páteř a krk nebo problémy s ledvinami.
![]() |
Bezpruzí bílí tygři
K takovéto genetické odchylce dochází nejčastěji při páření bratra se sestrou.
Žádné komentáře:
Okomentovat